Revoluce ve školních jídelnách: Méně soli, cukru i polotovarů
Filé s mlékem. Polévky z pytlíku. Džus místo ovoce. Tomu by od září měl být ve školních jídelnách konec. Díky chystané novele by se žáci mohli dočkat kuchyně, která se přibližuje stravování 21. století. Některým krajům ale pravidla přijdou moc přísná.
❗Proč je to důležité: Ve školních jídelnách se denně stravuje asi 1,5 milionu dětí. V populaci výrazně přibývá těch obézních.
➡️Co se stalo: I když se nutriční poznatky posouvají kupředu raketovým tempem, metodika, podle níž se řídí české školní jídelny, se nezměnila od roku 1993. Její velká úprava se projednává až nyní, novela vyhlášky o školním stravování je v připomínkovém řízení.
„Do školních jídelen proudí kromě kvalitních potravin bohužel i řada těch vysoce průmyslově zpracovaných. Nikdy v historii nebylo tolik dětí s obezitou. Zubní lékaři si stěžují na vyšší počet dětí s kazy - i těmi vícečetnými,“ popsala garantka odborné skupiny pro školní stravování Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Alexandra Košťálová, která se společně s dalšími experty na přípravě změn podílela.
Nově se tak počítá s tím, že školní jídla budou obsahovat méně soli i cukru a omezí se džusy. Sladký oběd by měl být v nabídce maximálně jednou za dva týdny, vymizet by měly i polévky z pytlíku.
V jídelníčcích se má také méně objevovat mléko nebo maso. Pokud ale jídlo s ním k obědu bude, počítá se s jeho většími porcemi. Návrh zvyšuje také množství luštěnin či celozrnných obilovin. A úprava myslí i na strávníky, kteří mají specifické potřeby - ať už se jedná o vegetariány, nebo vegany.
Některé samosprávy se ale vůči změnám vymezují. Například podle Pardubického kraje je zákaz dehydratovaných výrobků - jako jsou polévka, bujón či omáčka - velmi striktní. A to bez ohledu na skutečný obsah živin ve výrobku.
🔊 Co kdo říká:
Karel Jahoda, výkonný ředitel Asociace školních jídelen: „Rybí filé zapíjené mlékem a k tomu banán. To nevypadá zrovna lákavě. A přesto se s tím v jídelníčcích setkáváme, protože mléka a ovoce vyžaduje spotřební koš prostě mnoho.“
Barbora Macková, hlavní hygienička a ředitelka (SZÚ): „Neznamená to, že budou muset školy vařit něco úplně jiného. Pořád může být i svíčková nebo buchtičky se šodó.“
Alexandra Košťálová, garantka odborné skupiny pro školní stravování SZÚ: „Nezakazujeme sladké pokrmy, ale vedeme k tomu, aby byly přiměřené sladké, aby to nebylo úplně jako bonbon. Taky se díváme, jak by mělo být složené celé to jídlo.“
🔎Kontext: Na nešvary ve školním stravování upozornil ve svém dřívějším průzkumu SZÚ. Potvrdilo se, že se v jídelnách používá hodně soli a cukru. Často proto, že kuchaři sahají po polévkách ze sáčku nebo jiných vysoce zpracovaných potravinách. Některé školy také započítávají mezi ovoce i džusy nebo ovocné čaje, do masa i kosti nebo ryby napuštěné vodou.
Ústav ale zároveň upozorňuje na fakt, že školní jídelny se dlouhodobě potýkají s nedostatkem kvalifikovaného personálu, chybí jim vzdělávání pracovníků i stanovení standardů kvality pokrmů. V důsledku toho pak obědy často nemají dostatečnou energetickou hodnotu a neodpovídají výživovým potřebám dětí.
