Ze čtyř dávek bude jedna, ale s testem majetku. Sněmovna schválila superdávku

Příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí by od října měly být minulostí. Poslanecká sněmovna ve středu schválila jejich nahrazení jednou „superdávkou“. Má lidi motivovat k práci a zároveň umožní zkoumat jejich úspory. Zákon nyní posoudí Senát.
🚩 Proč je to důležité: Změny se mají dotknout až 850 tisíc lidí. Není však jasné, kolik to bude stát. Mohlo by dojít ke snížení výdajů asi o 2,5 miliardy korun, ale také k jejich zvýšení až o 7,4 miliardy.
✅ Co nový zákon přináší:
➡️ Zjednodušení systému dávek
Místo čtyř formulářů budou žadatelé vyplňovat jen jeden. Celý proces bude digitální. Ušetřit to má čas i zaměstnancům úřadu práce, kteří by se díky tomu mohli více věnovat jednotlivým klientům.
Žadatel automaticky získá celou částku, na jakou bude mít nárok. Dosud se stávalo, že si lidé zažádali jen o některou z dávek, přestože měli nárok i na další - zkrátka o nich nevěděli.
Opozice ale sloučení rodinných a chudinských dávek kritizuje. „Úplně jsme tím rezignovali na prorodinnou politiku,“ poznamenal stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
➡️ Majetkový test
Zřejmě nejkontroverznější bod celého zákona. Na dávku dosáhnou domácnosti, které budou mít na účtu maximálně 200 až 400 tisíc korun (podle počtu členů domácnosti), jedno auto na dospělého a jednu nemovitost (plus jednu další, které se ale do tří let musí zbavit).
Podle šéfa resortu práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je důvodem zavedení majetkového testu lepší zacílení pomoci. Proti se však postavily Česká národní banka i Nejvyšší soud. „Jde o zcela nepřípustné prolomení bankovního tajemství,“ uvedl poradce trestního kolegia Nejvyššího soudu Kamil Kalvoda.
➡️ Motivace k práci
Jednou z částí dávky je nově pracovní bonus, jehož výše bude záviset na příjmech a pracovních aktivitách. O peníze naopak přijdou domácnosti, kde někteří z členů nepracují a ani si práci nehledají, přestože by mohli. Zároveň zmizí takzvané body zlomu, kdy člověk přijde o celou podporu, jakmile i jen mírně překročí hranici výdělku.
„V současném systému jde o každou korunu, jestli se domácnost například i za jednorázový přivýdělek ocitne zcela bez podpory na další čtvrtletí. Je to silně demotivační pro přiznávání příjmů a pro výkon legální práce jako takové,“ sdělila Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi.
➡️ Návrat veřejné služby
Pokud bude žadatel o dávku nezaměstnaný déle než půl roku, bude muset odpracovat 30 hodin měsíčně ve veřejné službě (zametání chodníků, úprava zeleně nebo například pomoc s organizací akcí). „Jde o to, aby měli základní pracovní návyky. Máme tady dlouhodobě problémy s rodinami, kde nikdo třeba po tři generace nepracuje,“ popsal Jurečka.
Vyvolalo to ale vlnu kritiky. Podle sociologa z agentury PAQ Research Daniela Prokopa by bylo lepší dávky u nezaměstnaných navázat třeba na rekvalifikace, oddlužení nebo dokončení učiliště, které jim k návratu na trh práce skutečně pomůže. „Nemáme data o tom, že by k tomu dost pomáhala plánovaná veřejná služba,“ řekl.
➡️ Zvýšení životního minima
Současné nastavení životního minima - od něhož se výpočet dávek odvíjí - podle PAQ Research znevýhodňuje samoživitele. Pro jednotlivce a první osobu v domácnosti počítá s přibližně stejnými částkami jako pro další členy, přestože malé domácnosti platí za bydlení téměř stejně jako ty početnější.
Díky pozměňovacímu návrhu životní minimum pro samotného dospělého vzroste z 4860 na 5500 korun a u prvního dospělého v rodině z 4470 na 5000 korun. U dalšího dospělého naopak klesne ze 4040 na 3750 korun.