Kupka slibuje 540 kilometrů dálnic a 767 kilometrů rychlotratí. Vlaky pojedou i pod Prahou
Ministerstvo dopravy představilo svou vizi rozvoje dopravy na další dekády. Chystá dalších 540 kilometrů dálnic, nové silnice, rychlou železnici i lepší splavnost Labe.
🚩 Proč je to důležité: Vědět, jakým směrem se ubírají plány rozvoje dálnic a železnic, by mělo usnadnit rozhodování o tom, kde bydlet a kde investovat.
➡️ Co se stalo: V roce 2033 by měla být základní dálniční síť hotova. Ministerstvo dopravy se proto začalo zabývat otázkou, co stavět dál. Jde zatím spíše o vize, jakým směrem se má příprava a plánování ubírat. Cesta od trasování přes získání všech povolení až k samotné stavbě je ale dlouhá.
U železnic a vodních cest už ministr dopravy Martin Kupka (ODS) představil některé konkrétní projekty. Celkem jde o investice za více než bilion korun.
Základní pilíře vize ministerstva dopravy:
1️⃣ Dálnice
Po dostavbě základní dálniční sítě by se měla pozornost upřít na čtyři nové dálnice:
- D99 (205 km) – nový okruh kolem Prahy dále od města. Vychází z toho, že nyní budovaný vnější okruh se stane součástí rozrůstajícího města a pro tranzit bude potřeba vybudovat vzdálenější obchvat.
- D20 (185 km) – spojení Plzně a Jihlavy přes Písek a Jindřichův Hradec. Půjde o pomoc středočeským částem dálnic D5 a D1 i pro lepší zapojení Jihočeského kraje do dálniční sítě.
- D19 (65 km) – propojení D1 západně od Brna a Prostějova bude sloužit v podstatě jako severní obchvat moravské metropole. Řidiči mířící od Jihlavy na Olomouc by nemuseli po přetížené brněnské části D1.
- D37/38 (85 km) – zvažované dálniční propojení Jihlavy, Čáslavi, Přelouče a dálnice D11 u Chlumce nad Cidlinou.
2️⃣ Silnice
Vize neřeší další zkapacitňování silnic a stavbu obchvatů, věnuje se jen výrazněji novým trasováním:
- I/16 (35 km) – Mladá Boleslav – Jičín
- I/81 (45 km) – Hradec Králové – Vamberk
- 15kilometrové propojení dálnic D52, D1 a D2 u Brna
3️⃣ Vysokorychlostní železnice
Plánuje se 737 kilometrů vysokorychlostních tratí, z toho 484 kilometrů je ve fázi projektu. Brzy začne výstavba prvního úseku rychlotratě z Brna do Přerova, ovšem pouze na rychlost 200 kilometrů v hodině.
Po dokončení nové sítě by bylo možné cestovat z Prahy do Brna za jednu hodinu, další hodinu pak zabere pokračování do Vídně či Bratislavy. Do jedné hodiny by se z Prahy mělo být možné dostat do Drážďan, Karlových Varů, Plzně, Českých Budějovic, Jihlavy i Liberce. Do Hradce Králové by cesta měla trvat jen 35 minut.
4️⃣ Městské železniční uzly
Stavba nových tratí i rostoucí vytížení příměstské železnice si vyžádá výrazné investice v Praze a Brně.
- Praha: Mají vzniknout podzemní železnice včetně nových zastávek Karlín, Florenc, Václavské náměstí a Karlovo náměstí. Náklady se odhadují na 185 miliard korun. Vlaky mají v tunelech jezdit ve špičkách zhruba každé čtyři minuty. Nové stavby by také měly usnadnit přestupování z vlaků z letiště na další železniční dopravu. Bez těchto investic by Praha počet vlaků a cestujících, které přivedou vysokorychlostní tratě, nezvládala.
- Brno: Trasování železnice městem se upraví, postavit se má nové nádraží. Náklady se odhadují na 73 miliard korun.
5️⃣ Zlepšení splavnosti Labe
Počítá se s novou plavební komorou u Děčína, výstavbou nového stupně u Přelouče a dalšími úpravami podél toku. K investicím by mělo docházet v příští dekádě.
📢 Co říká ministr dopravy Martin Kupka
- K silnicím: „Tyto projekty jsou navrženy tak, aby nejen zlepšily dopravní dostupnost, ale také přispěly k ekonomickému rozvoji regionů. V rámci těchto koridorů se očekává zvýšení nabídky alternativních tras, což umožní lepší rozložení dopravního zatížení a snížení rizika dopravních kolon.“
- K železnicím: „Vysokorychlostní tratě budou klíčové pro zajištění rychlé a efektivní dopravy mezi městy i sousedními zeměmi, což přispěje k ekonomickému růstu a zvýšení konkurenceschopnosti České republiky na evropském trhu.“
🔎 Kontext: Vize rozvoje dálnic odpovídá na otázku, jakým trasám se věnovat, až bude dostavěna základní síť dálnic. Žádné trasování není definitivní a příprava může trvat i desítky let.
Výhled předpokládá další nárůst silniční dopravy. Nepočítá s tím, že by uhlíková neutralita, které by Česko mělo dosáhnout do roku 2050, měla významnější dopad na dopravu. Ta přitom patří k významným zdrojům znečištění - a na rozdíl od energetiky nebo průmyslu její podíl roste.
Investice do železniční dopravy by měly výrazně zatraktivnit cestování vlakem, a to jak po Česku, tak do sousedních zemí. Vyšší podíl železniční dopravy má usnadnit dosažení zelených cílů, ke kterým se vláda zavázala.
