Jsem vážně nemocný, je to konec. Ale neobávám se, zněla Masarykova slova. Nebyla poslední
Záhadná obálka byla v pátek slavnostně otevřena. Ukrývala slova, o kterých si Tomáš Garrigue Masaryk myslel, že budou patřit k jeho posledním. Podle odhadů historiků byl ale dopis sepsán v roce 1934. Tedy tři roky před jeho smrtí, kdy byl Masaryk vážně nemocný.
🚩 Proč je to důležité: Jde o myšlenky prvního československého prezidenta, o jejichž existenci neměl dlouho nikdo ani ponětí. O obsahu obálky se vedly nejrůznější spekulace.
➡️ Co se stalo: Jeden ze sálů zámku v Lánech byl v pátek dopoledne nebývale napěchovaný. Místnost, kterou T. G. Masaryk využíval jako osobní kino, kde údajně s oblibou sledoval filmy s Vlastou Burianem, obsadili novináři a historici. Cílem pozornosti byla na první pohled nenápadná obálka, která byla vystavená v rohu místnosti.
„Myslím, že je potřeba se na to dívat s velkou dávkou klidu, protože ten dokument vznikl v nějakém kontextu za určitého zdravotního stavu,“ uvedl před otevřením obálky prezident Petr Pavel. Odkazoval tím k původním předpokladům, že dopis měl vzniknout v roce 1937, kdy se Masaryk zotavoval z mozkové mrtvice.
Archiváři otevřeli obálku krátce po půl jedenácté. Skalpelem jemně rozřízli moderní vrstvu nadepsanou Antonínem Sumem, jedním ze spolupracovníků Jana Masaryka. Uvnitř byl list papíru ve formátu A4, který ukrýval další obálku.
Po předběžné analýze dospěli archiváři k závěru, že dokument je autentický, tedy že je skutečně psaný rukou Jana Masaryka, kterému slova diktoval jeho otec. „Domnívám se, ještě před další analýzou, že tento dokument není z roku 1937,“ uvedla Dagmar Hájková z Masarykova ústavu s tím, že podle jejího odhadu je z roku 1934. I tak jde ale o dobu, kdy byl Masaryk ve špatném zdravotním stavu a domníval se, že brzy zemře.
K tomu směřují i první slova dopisu, které Hájková přednesla při slavnostním otevření: „Jsem nemocný, vážně nemocný, je to konec, ale neobávám se. Budete pokračovat v práci, víte jak, ale musíte být opatrní, víte, jak se chovat, nemusím vám říkat nic více.“
🔎 Kontext: Dokument předal Národnímu archivu 19. září 2005 Antonín Sum s pokynem uchovat jej dvě desetiletí. Obálka podle něj měla obsahovat Masarykova slova, která řekl krátce před smrtí svému synu Janovi.
Potomci Tomáše Garrigua Masaryka zaslali začátkem týdne Kanceláři prezidenta republiky a příslušným historikům a archivářům dopis, v němž žádají o prověření autenticity dopisu, který má být na přání prvního československého prezidenta odtajněn.
👀 Co dál sledovat: Obálka i s obsahem se po otevření vrátí zpátky Národnímu archivu, kde experti dokument znovu prověří a oficiálně potvrdí jeho pravost. To může společně s restaurátorskými pracemi trvat zhruba měsíc, až poté má archiv v plánu text zveřejnit v celém kontextu.
Restaurátoři provedou testy týkající se stavu dokumentu, materiálu, na kterém je psán, náchylnosti k degradaci, případně s laboratorní analýzou. Zjišťovat budou také datum vzniku.
Obálka má velikost zhruba přeloženého listu A4 a je označena slovy „pečeť do roku 2025“. Sum ji archivu předal po dohodě s Masarykovými vnučkami Annou a Herbertou.
Tomáš Garrigue Masaryk se zasloužil o vznik Československa, abdikoval ze zdravotních důvodů v prosinci 1935. Zemřel v Lánech 14. září 1937.
