Pavel se vznikem nové vlády nechvátá. Kandidáti na ministry budou muset projít „grilováním“
Prezident Petr Pavel, který má ve svých rukách pověření na sestavení nové vlády, nemá v plánu spěchat. Věci by se měly začít hýbat nejdříve po prvním zasedání Poslanecké sněmovny, které je naplánované na 3. listopadu. I pak ale adepty na ministerské posty bude ještě čekat prezidentské „grilování“.
🚩 Proč je to důležité: Prezidentova opatrnost ukazuje, jak velký vliv může mít na sestavování vlády.
➡️ Co se stalo: Na Pražském hradě je teď rušno. Dveře prezidentské kanceláře se otevírají možná ještě častěji než dveře kanceláře vítěze voleb Andreje Babiše (ANO). K rychlému sestavení vlády to ale zřejmě nepovede.
„Pan Babiš vyjednává s potenciálními koaličními partnery, nicméně pověření k sestavení vlády od prezidenta nedostal. Pan prezident by se rád nejdřív seznámil s koaliční smlouvou a s programovými prioritami příští vlády,“ uvedl v pátek pro Radiožurnál Petr Kolář, vlivný poradce prezidenta.
Ani to ale zřejmě k získání prezidentského dobrozdání stačit nebude. Pavel si následně bude chtít ještě popovídat s každým adeptem zvlášť. „Přišlo by mu logičtější, kdyby nejdříve znal program, a potom mohl mluvit s jednotlivými adepty na posty ministrů,“ popsal Kolář.
Podle Koláře má být hlavním obsahem schůzek zjišťování priorit jednotlivých ministrů. Na základě těchto rozhovorů pak prezident vyhodnotí, jestli adepty může jmenovat s „čistým svědomím“.
📢 Co kdo říká:
Petr Pavel, prezident: „Požádal jsem Andreje Babiše, aby mě s předstihem seznámil s prioritami a směřováním budoucí možné koaliční vlády, rovněž s návrhem rozdělení resortů a jejich personálním obsazením. Jsem připraven jednat s nominanty politických stran na členy vlády a diskutovat jejich priority a postoje.“
🔎 Zápletka a další jména: Podle informací Publica je největší prioritou pro Hrad obsazení ministerstva zahraničí a ministerstva obrany. Obrana je pro bývalého generála Pavla logicky ve středu zájmu, zahraniční vztahy jsou zásadní pro jeho klíčového poradce a exdiplomata Koláře.
Odpor Hradu vůči nominaci Filipa Turka na pozici ministra zahraničí vychází mimo jiné z obav, že tím získá velký vliv bývalý europoslanec a místopředseda ODS Jan Zahradil. Ten letos v březnu z ODS odešel a navázal spolupráci s Motoristy jako jejich expert na zahraničí. Pro Hrad mohou být Zahradilovy konzervativní názory a kontakty dalším důvodem, proč Turka blokovat.
Objevují se proto další jména potenciálních kandidátů, například diplomatka Marie Chatardová, které na konci srpna skončil mandát velvyslankyně ve Spojeném království, nebo bývalý náměstek ministra zahraničí Hynek Kmoníček se zkušenostmi velvyslance v USA, Austrálii či Vietnamu. Spekuluje se i o Adamu Vojtěchovi, pokud by nakonec Babiš dal zdravotnictví Borisi Šťastnému z Motoristů.
Na obraně je situace podobně nepřehledná. Hrad tam odmítá pustit někoho příliš napojeného na SPD. I proto se objevují kompromisní jména. Podle informací Publica jsou ve hře ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (v roce 2017 kandidoval na prezidenta a získal 1,2 % hlasů, následně podpořil Miloše Zemana), bývalý šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun nebo bývalý zástupce náčelníka generálního štábu generálporučík Jaromír Zůna.
