„Závažná provokace.“ Čína kvůli návštěvě dalajlámy přerušila veškeré kontakty s Pavlem

Čína přerušuje veškeré kontakty s českým prezidentem Petrem Pavlem, který návštěvou dalajlamy 27. července poškodil svrchovanost a územní celistvost Číny. Podle čínského velvyslanectví v Praze to uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien.
🚩 Proč je to důležité: Přerušení kontaktů s Hradem signalizuje napětí v diplomatických vztazích a může ovlivnit spolupráci v oblastech obchodu i turismu. Podle čínských médií je tento krok namířený pouze proti Pavlovi.
➡️ Co se stalo: Prezident Pavel přijel dalajlamovi poblahopřát k 90. narozeninám do Indie, kde tibetský duchovní vůdce pobývá, v rámci soukromé cesty po skončení pracovního programu v Japonsku. Krok tehdy odsoudila čínská ambasáda v ČR s tím, že Pavel ignoroval stanovisko čínské strany a celkovou situaci čínsko-českých vztahů, když na své návštěvě trval. Velvyslanectví zároveň vyzvalo, aby Česko dodržovalo politický závazek jedné Číny.
Hrad v reakci na čtvrteční vyjádření čínské diplomacie uvedl, že na prezidentské úrovni mezi ČR a Čínou není žádná přímá komunikace. „Nejde tedy o krok, který by měnil dosavadní nastavení,“ uvedl tiskový odbor prezidenta Petra Pavla.
📢 Co kdo říká:
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien: „Bez ohledu na opakované protesty a důrazný odpor Číny se Pavel vydal do Indie, aby se setkal s dalajlamou. To je ve vážném rozporu s politickým závazkem, který česká vláda přijala vůči čínské vládě. S ohledem na závažnost Pavlova provokativního jednání se Čína rozhodla ukončit s ním veškeré kontakty.“
Jan Lipavský (nestr.), ministr zahraničí: „Za českou diplomacii můžeme zopakovat, že se jednalo se o ryze soukromou návštěvu pana prezidenta, který navštívil dalajlamu, aby mu osobně poblahopřál k jeho významnému jubileu. Čínská strana by k návštěvě měla tedy i tak přistupovat.“
🔎 Kontext: Od neúspěšného povstání proti čínské nadvládě v roce 1959 a útěku z Tibetu žije 14. dalajlama v indické Dharamsále v podhůří Himálaje, kde také sídlí tibetská exilová vláda. Peking má dalajlamu za separatistu, exilovou vládu neuznává a Tibet považuje za součást čínského území. Dalajlama obvinění ze separatismu odmítá a zdůrazňuje, že prosazuje pro Tibet větší autonomii a ochranu tibetské buddhistické kultury.