RECENZE: Tužka a papír místo diamantů. Superstar Damien Hirst vystavuje ve Vídni
Proslavila ho zvířata naložená do formaldehydu. Módní svět ho zná díky motýlí kolekci pro Alexandera McQueena z roku 2013. Jeho díla měl v soukromé sbírce David Bowie i George Michael. Damien Hirst teď vystavuje ve vídeňské galerii Albertina Modern.
🎨 Proč na to jít: Damien Hirst je jedním z nejbohatších – i nejproduktivnějších – žijících umělců na světě. Nenechává se svazovat ani technikami, pracuje s barvami s geometrickou přesností i nahodilým chaosem. Vídeňská výstava teď představuje jeho kresby.
🔎 O co jde: Výstava Drawings, která potrvá do 8. října, mapuje rozsáhlou kreslířskou tvorbu britského umělce – od raných skic po koncepční návrhy. K vidění je celkem 138 děl, z toho 120 kreseb. Výstavu doplňují jeho žraloci a ovce ve formaldehydu, stejně jako rotující disk s barvami, takzvaný „stroj na kreslení“.
Damien Hirst je umělec, který ve skutečnosti žádné instituce nepotřebuje. Pravidla trhu s uměním obešel v roce 2008, když svá díla prodal přímo sběratelům na aukci, a to mimo své galerie.
Na muzea také není odkázaný: jeho superbohatí fanoušci mu financují přehlídky, jakou byla výstava v roce 2017, kdy Hirst zaplnil benátská muzea miliardáře Françoise Pinaulta gigantickými poklady, údajně vyzvednutými z vraku lodi.
👀 Jak to vidí Publico: To, že výstava v Albertině Modern „umožňuje projít si retrospektivu prostřednictvím kreseb“, jak říká kurátorka Elsy Lahner, je zcela jedinečné. Zaměření na papír se zároveň vyhýbá okázalosti, která Hirstova díla často přibližuje extrémně drahým módním doplňkům: lebka posetá diamanty (For The Love of God, česky často překládáno Proboha), kterou vytvořil v roce 2007 s údajnými náklady na materiál 14 milionů liber, je zde zastoupena pouze tužkovou verzí s názvem For Heaven’s Sake Drawing.
Kresby vytvářel Damien Hirst v průběhu celé své kariéry. Skici na poznámkových papírech a blocích, z nichž některé obsahují nápady na Hirstova slavná, ve formaldehydu naložená zvířata, však tvoří jen část jeho tvorby. Umělec používá kresby různými způsoby: kromě náčrtů nápadů a návrhů pro dílnu slouží také jako dokumentace realizovaných děl a rozvíjejí je dále nad rámec praktických úvah.
Zrod hvězdy
Koncem 80. let studoval Hirst na Goldsmiths College v Londýně a už tehdy na sebe upozornil kurátorským čichem. Roku 1988 uspořádal výstavu mladých umělců s příznačným názvem Freeze, která představila novou nastupující generaci britských tvůrců, kteří prosluli inovativností a touhou šokovat. Bořili hranice tradičního umění (neváhali konzervovat i skutečná zvířata) a jejich provokativní tvorba si brzy získala pozornost médií i celosvětovou publicitu.
Výstava přitom zřetelně ukazuje, jak si téměř šedesátiletý umělec virtuózně pohrává s očekáváními, která společnost klade na umění a umělce. Těm, kteří si myslí, že umění by mělo být originální, nabízí Hirst rotující stroj, s jehož pomocí si každý, kdo chce, může vytvořit vlastní kruhové obrazy.
Ne všechny kresby na výstavě jsou totiž nakresleny Hirstovou vlastní rukou – zejména pro benátskou výstavu v roce 2017 vytvořil pečlivě propočítané „dílenské výkresy“, které měly inkoustem na pergamenu působit starobylým a vzácným dojmem. Otištěná loga luxusních automobilových značek však tuto asociaci okamžitě postavila na hlavu.
Mimochodem, jeden z těchto Hirstových listů cituje Dürerovy Modlící se ruce ze sbírky Albertiny. Nákup se však neplánuje, říká kurátorka Lahner. Ani darování se zatím nezdá pravděpodobné – na to se Hirst pravděpodobně příliš vzdálil muzejnímu systému.
🔨 Verdikt: Skutečnost, že Albertina Modern uvádí výstavu, která i přes přitažlivost pro široké publikum není jen další zastávkou často až cirkusové produkce Hirstovy umělecké továrny, vzbuzuje naději: S uměleckými superhvězdami se lze vypořádat i pomocí dobrých nápadů a seriózního přístupu – a není nutné kapitulovat před jejich slávou a tržní silou.
Žralok v nádrži
Hirstovo legendární dílo The Physical Impossibility of Death in the Mind of Someone Living (1991) – čtrnáct stop dlouhý tygří žralok naložený ve formaldehydu – se stalo ikonou britského umění 90. let. Ve své době působil tento kus jako zjevení: mrtvý žralok konzervovaný v průhledném akváriu šokoval publikum i kritiky jako mrazivý symbol smrtelnosti.
Dílo Žralok v nádrži financoval sběratel Charles Saatchi a Hirstovi na něj poskytl volnou ruku. Výroba instalace stála kolem 50 tisíc liber a samotný žralok koupený od australských rybářů údajně jen 6 tisíc. O více než dekádu později se z tohoto provokativního exempláře stal i žádaný artikl – v roce 2004 putoval do sbírky amerického miliardáře za částku odhadovanou kolem 8–12 milionů dolarů.
