PŘEHLEDNĚ: Babiš získal pověření, na řadě je Sněmovna. Jak bude probíhat přebírání moci
Zatímco předseda hnutí ANO Andrej Babiš dostal v pondělí zelenou od prezidenta Petra Pavla k sestavení vlády, jeho vyjednávací tým bude mít plné ruce práce s ustavením nové Sněmovny. První schůze začne už v pondělí 3. listopadu.
🚩 Proč je to důležité: Ustavení nové Sněmovny zajišťuje politickou stabilitu, budoucí vláda ji může požádat o důvěru. Andrej Babiš chce navíc přepracovat rozpočtové plány dosluhující vlády Petra Fialy. Pokud se nepodaří odhlasovat úpravy do konce roku, začne Česko rok 2026 v rozpočtovém provizoriu.
🏛️ Ustavování nové Sněmovny přehledně:
➡️ 29. října: Aby bylo možné pustit se do dalších kroků, jako je například hlasování o důvěře nebo o rozpočtu, musí být nejprve ustanovena nová Poslanecká sněmovna. Minimálně do konce týdne poběží náročná zákulisní jednání o obsazení klíčových sněmovních postů.
„Ve středu 29. října zasedá koaliční rada a bude jednat o všech personáliích Sněmovny. Na prvním místě o vedení Sněmovny, nominace už máme i ze strany budoucí opozice,“ uvedla v neděli v debatě na CNN Prima News místopředsedkyně ANO Alena Schillerová.
O jako nejžhavějším kandidátovi na prestižní post předsedy dolní komory se nejčastěji mluví o Tomiu Okamurovi (SPD). Jistotu ale zatím nemá. Podle Schillerové jde o jednu z alternativ, o které nicméně bude koaliční rada jednat.
➡️ 3. listopadu: Zasedání nové Sněmovny svolal Pavel na pondělí 3. listopadu začátkem října. První schůze musí proběhnout nejpozději 30. den po dni voleb, prezident tak zvolil nejzazší možný termín.
První schůzi svolává předseda dosluhující Sněmovny, to je ovšem Markéta Pekarová Adamová (TOP09), která poslanecký mandát neobhajovala.
Úkol proto přechází na nejstaršího z bývalých místopředsedů, kteří mandát obhájili. Letos jde o místopředsedkyni Věru Kovářovou (STAN). První den se nicméně celý program schůze s nejvyšší pravděpodobností projít nepodaří a poslanci ji přeruší. Naplánované je totiž podle harmonogramu Poslanecké sněmovny pokračování.
➡️ 5. listopadu: To proběhne o dva dny později, tedy ve středu 5. listopadu, a mohlo by už být plodnější. První schůze má aktuálně naplánováno 17 bodů. Začíná se skládáním slibů, následuje zřízení mandátového a imunitního výboru, volba předsedy Poslanecké sněmovny, místopředsedů a zřízení výborů. Program končí schválením programu a termínu 2. schůze. Až po ukončení první schůze podá dosluhující vláda premiéra Petra Fialy (ODS) demisi.
Kdo by mohl být ve vedení Sněmovny
O předsedovi SPD Tomiu Okamurovi se nejčastěji mluví jako o hlavním kandidátovi na post předsedy Poslanecké sněmovny.
Místopředsedové mají být čtyři. Jeden post místopředsedy má obsadit hnutí ANO – tady se nejčastěji mluví o Patriku Nacherovi.
Druhý post vládního tábora má připadnout Motoristům. Možným kandidátem je Filip Turek, kterému se kvůli kauzám komplikuje cesta k vytouženému postu ministra zahraničí, ale také Boris Šťastný.
Dvě pozice pak mají připadnout opozičnímu hnutí STAN a koalici SPOLU. Jedno místo by mohl obsadit předseda STAN Vít Rakušan, u SPOLU se předpokládá, že na post navrhne Jana Skopečka (ODS).
🔎 Kontext: Je možné, že hotovo nebude ani ve středu. První schůze totiž může trvat i několik dní. Zatímco v roce 2021 po volbách zvládli poslanci schůzi dokončit během zasedání 8. a 10. listopadu, v roce 2017 se první schůze konala ve dnech 20. až 24. listopadu.
Situaci může například zkomplikovat dění v SPD, respektive ve volební koalici SPD+, za kterou kandidovala i Trikolóra, PRO a Svobodní. Podle serveru Seznam Zprávy mají předsedové všech menších uskupení zájem o posty předsedů výborů. Podle serveru jsou však teoreticky ještě volné pouze dvě takové funkce – šéf hospodářského a petičního výboru.
👀 Co dál sledovat: Jedním z prvních témat, kterými se nově ustanovená Sněmovna bude muset zabývat, je rozpočet. Babiš stále apeluje, aby dosluhující Fialův kabinet znovu předložil dolní komoře návrh státního rozpočtu na příští rok.
Nově vznikající vláda má nicméně v plánu do rozpočtu zasáhnout a přepracovat ho. Pokud se to nepodaří do konce roku, bude Česko hospodařit v rozpočtovém provizoriu.
