Babiš chce zrušit poplatky za ČT. Ve hře je zestátnění, experti se bojí o nezávislost
Pokud vláda Andreje Babiše (ANO) prosadí zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo), může to podle odborníků znamenat konec veřejnoprávních médií, jak je známe. O jejich rozpočtu by každý rok rozhodovali politici.
🚩 Proč je to důležité: Zásah do financování veřejnoprávních médií může podle expertů ohrozit jejich nezávislost, a tím i důvěru veřejnosti.
➡️ Co se stalo: Nová koalice v programovém prohlášení vlády uvádí, že její prioritou je zachování nezávislosti ČT a ČRo, a slibuje, že zajistí transparentní kontrolu jejich hospodaření prostřednictvím Nejvyššího kontrolního úřadu.
„Zrušíme poplatky za veřejnoprávní média, čímž snížíme zátěž pro občany a firmy. Na základě analýz připravíme další legislativní změny, které povedou k aktualizaci definování veřejnoprávní služby, efektivnějšímu využívání zdrojů a odstranění duplicitních nákladů,“ stojí v dokumentu.
Podle odborníků, které Publico oslovilo, je nejpravděpodobnější variantou, že by ČT a ČRo přešly na státní financování. Vysokoškolský pedagog a publicista Jan Čulík ale upozorňuje, že Babišovi a jeho vládě chybí základní strategie. „Rozhodnutí zrušit koncesionářské poplatky je svou podstatou politické. Eufemistické řeči o tom, jak se budou veřejnoprávní média hradit ze státního rozpočtu, nejsou ničím podložené, stejně jako celé to vládní prohlášení. Chybí zde profesionální substance,“ uvedl pro Publico.
Pokud by se Babiš skutečně rozhodl financovat veřejnoprávní média ze státní kasy, o jejich rozpočtu by už nerozhodovaly jejich vlastní rady ani výnos z koncesionářských poplatků, každoročně by jej schvalovala vláda a Parlament.
„Hrozí nebezpečí, že politické reprezentaci bude vadit jejich kritický postoj vůči vládě – a přitom právě to je jejich povinnost. Už současný vládní program obsahuje formulace, podle nichž mohou neziskové organizace ‚dělat, co chtějí‘, ale ne ‚za peníze daňových poplatníků‘. Obávám se, že stejný přístup by Andrej Babiš mohl uplatnit i vůči médiím financovaným ze státního rozpočtu,“ dodal Čulík.
📢 Co kdo říká:
Jan Motal, publicista a mediální odborník, pro Publico: „Média veřejné služby nejsou definována primárně způsobem financování, ale tím, že na rozdíl od státních médií mají být navázána primárně na veřejnou kontrolu a službu veřejnosti, nikoliv vládě a establishmentu. Ten nejhorší příklad je Maďarsko, kde mají politici vliv na celý řetězec od financování až po obsah médií veřejné služby. Celkově si ale myslím, že je to dnes velké riziko a opravdu hrozí zvýšení politického vlivu na média veřejné služby.“
Jan Jirák, teoretik médií, pro Publico: „Určitá vazba na politickou sféru, a tedy i riziko vlivu stranické politiky, je součástí existence médií veřejné služby a jejich reálná míra (ne)závislosti není dána mechanismem financování, ale bohužel především politickou kulturou dané společnosti.“
Syndikát novinářů České republiky: „Finanční nezávislost je jedním z pilířů nezávislosti médií veřejné služby. Koncesionářské poplatky, které jsou v České republice odděleny od státního rozpočtu, s touto nezávislostí korespondují.“
🔎 Kontext: Motoristé, kteří jsou součástí nově vznikající Babišovy vlády, se staví proti tomu, aby ČT a ČRo přešly na financování ze státní kasy. Tvrdí, že by se tím veřejnoprávní média dostala pod přímý vliv vlády a ztratila nezávislost.
👀 Co dál sledovat: Spor o veřejnoprávní média může být jedním z prvních velkých testů nové koalice. Zásadní může být role pravděpodobného ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé).
