Metropolitní plán by měl zlepšit dopravu i zrychlit výstavbu, očekávají Pražané
Tři pětiny obyvatel metropole vědí, co je metropolitní plán. Pražané očekávají, že se díky němu podaří vyřešit především problémy s bydlením a dopravou. Na jeho podobu by podle jejich názoru měly mít vliv především jednotlivé městské části a veřejnost. Zjištění vyplývají z nového výzkumu agentury STEM/MARK pro Strategeo Institute a jeho Pražskou agendu.
🚩 Proč je to důležité: Současný pražský územní plán platí od roku 1999. Jeho aktualizace se připravuje 13 let, schvalovat by jej mohli zastupitelé v polovině letoška. Dokument ovlivňuje podobu města na mnoho dalších let.
➡️ Co se stalo: Z průzkumu STEM/MARK vyplývá, že 14 procent Pražanů má dobré povědomí o tom, co Metropolitní plán je. Dalších 48 procent o něm slyšelo. Dokument však respondenti vnímají spíše jako nestabilní, který se mění s každým vedením Prahy.
Co se týče samotného plánu, většina dotázaných si myslí, že by nová výstavba měla probíhat jak zahušťováním města, tak i výstavbou do šířky, obojí by mělo být vyrovnané. Pokud by si měli vybrat, větší část preferuje rozšiřování metropole (32 %) oproti zahuštění (18 %).
Ti, kteří preferují zahuštění města, jsou zároveň i pro výstavbu výškových budov, a to ve vymezených lokalitách mimo historické centrum.
„Ukázaly se poměrně významné sociografické rozdíly, kdy mladší lidé do 30 let jsou častěji pro zahušťování. Má na to vliv také vysokoškolské vzdělání, ale i nějaká spokojenost s kvalitou života v Praze,“ okomentoval hlavní analytik STEM/MARK Jan Burianec.
Celková spokojenost se životem v metropoli činí podle průzkumu 74 procent, na škále od jedné do deseti byla průměrná hodnota 7,2.
Respondenti si od modernizovaného územního plánu především slibují, že pomůže vyřešit dvě nejpalčivější témata: podle Buriance je to nedostatek bydlení a zlepšení průjezdnosti městem.
„Ta očekávání jsou vysoká, respondenti měli možnost volit více odpovědí. Nejdůležitější kategorií je pro ně lepší využitelnost bývalých brownfieldů, typicky nákladové nádraží Žižkov nebo Bubny, ale jsou to také další věci, které se týkají nejčastěji výstavby a dopravní situace,“ doplnil Burianec.
Nový plán by měl podle ředitele Institutu plánování a rozvoje Ondřeje Boháče na tyto požadavky reagovat, tedy zefektivnit územní plánování a urychlit výstavbu. Oproti stávajícímu dokumentu zahrnuje výškovou regulaci a počítá se vznikem nových čtvrtí na nynějších brownfieldech. Podle Boháče je v plánu prostor pro výstavbu až 350 tisíc bytů.
📢 Co kdo říká:
Tomáš Rychecký, ředitel STEM/MARK: „Metropolitní plán je spíše než jako odborný proces vnímaný jako politikum. To by se mělo nějakým způsobem změnit. Je zřejmý požadavek na stabilitu, trvání uplatnění metropolitního plánu jako nové územní koncepce rozvoje města Prahy.“
🔎 Kontext: Data vyplývají z výzkumu, který vznikl pro Strategeo Institute a jeho novou iniciativu Pražská agenda. Průzkum je druhým z řady, které institut plánuje v souvislosti se sérií debat na pražská témata. V minulém výzkumu obyvatelé metropole uváděli, co považují za největší problémy ve městě.
Další plánovaná témata budou podle zakladatele a prezidenta think tanku, ekonoma a publicisty Jana Macháčka zahrnovat například otázky stavební legislativy, dostupného bydlení, dopravní situace, rozvoje brownfieldů, architektury a výškové regulace či památkové ochrany.
👀 Co dál sledovat: Další výzkum z hlavního města přinese agentura STEM/MARK v polovině března, a to na téma bydlení.
