Nový plán pro pražský železniční most: za čtyři roky by se mohl opravovat
Správa železnic otáčí a památkově chráněný most pod Vyšehradem chce opravit, i když dosud prosazovala jeho demolici. K mostu ale chce přistavět ještě jeden se třetí kolejí a počítá i se stavbou nové zastávky.
🚩 Proč je to důležité: Spor o důležitý most přes Vltavu trvá už roky. Zpočátku měli navrch zastánci demolice památky, teď ale vítězí zastánci jeho opravy.
➡️ Co se stalo: Most pod Vyšehradem nakonec zůstane. Zavrhla se tak varianta, že by se boural a nahradil jej nový. Rozhodla hlavně studie posuzující vliv na kulturní dědictví.
Zvolená varianta má ale háček. Stávající most nestačí, bude jej muset doplnit třetí kolej na novém mostě, předpokládá se i rozšíření lávky pro chodce a zapracovat bude třeba také napojení na plánovanou zastávku na Výtoni na pravém břehu Vltavy.
Správa železnic proto vypíše mezinárodní architektonickou soutěž, která má přijít s tím, jak nové požadavky zvládnout se zachováním stávajícího mostu. Předběžný harmonogram počítá s tím, že stávající most se bude sundávat a nahrazovat provizorní konstrukcí na přelomu let 2027 a 2028. Až v této době by měly být k dispozici výsledky architektonické soutěže.
Starý most, respektive jeho ocelová konstrukce, by se měl začít opravovat na konci roku 2029 a potrvá tři roky. O případné opravě pilířů se bude rozhodovat až podle jejich stavu. Opravený most by tak mohl začít plně sloužit nejdříve v roce 2032.
📢 Co kdo říká:
Martin Kupka (ODS), ministr dopravy: „Zhodnocení všech vstupů říká, že se Česká republika má vydat směrem rekonstrukce.“
Tomáš Bistřický, podnikatel, Nadační fond pro záchranu Vyšehradského mostu: „Rekonstrukce s dostavbou třetí koleje nabízí rychlost a minimalizaci výluk, což je nejlepší řešení pro železniční dopravce, jejich cestující i Pražany.“
autoři a projektanti nového mostu (který se nakonec stavět nebude): „Stávající podoba přístupu k památkové ochraně nedává šanci současnosti, aby ukázala svůj um a něco po sobě zanechala.“
🔎 Kontext: Železniční most dlouhodobě nevyhovuje. Kvůli vytíženosti je třeba více kolejí, více místa pro chodce a snadnější přístup pro cyklisty. Předpokládalo se, že se most nahradí novostavbou, která bude navržena pro současné potřeby. Správa železnic v minulosti vypsala architektonickou soutěž na podobu nového mostu.
Most je ale zároveň důležitou historickou součástí Prahy. Za jeho záchranu tak bojovaly spolky, památkáři i část politiků a na jejich apel i výbor UNESCO, který pohrozil, že by kvůli demolici mohli Prahu vyškrtnout ze seznamu světového dědictví. Železniční most se svou nýtovanou konstrukcí představuje významnou technickou kulturní památku v pražské památkové rezervaci. Kritici demolice financovali studii, která dospěla k závěru, že je lepší most opravit.
Hledaly se i kompromisní varianty. Jednou z nich byl přesun stávajícího mostu dál proti proudu Vltavy a vytvoření nového spojení mezi Velkou Chuchlí a Modřany. Debatovalo se i o možnosti vytvořit novostavbu, která bude vypadat jako stávající most a pohled na Vyšehrad z centra města by tak byl podobný jako nyní.
Odpor je i proti umístění nové železniční zastávky na Výtoni. Ta má umožnit snadný přestup mezi vlaky a tramvajemi. Kritici se snaží nádraží přesunout více k Albertovu, aby nekazilo výhled na Vyšehrad. Pak ale bude dávat smysl menšímu počtu cestujících.
Rychlost na mostu je kvůli jeho špatnému stavu omezena na 20 kilometrů v hodině a v každém okamžiku po něm může jet jen jeden vlak. V současnosti mostu ulevila probíhající rekonstrukce smíchovského nádraží, která část spojů odklonila přes Branický most.
Výhledově se počítá s tím, že regionální vlaky už po železničním mostě jezdit nebudou. Pro ně se postaví tunely mezi hlavním nádražím a Smíchovem. Na mostě se ale očekává růst provozu kvůli stavbě železničního tunelu do Berouna, který má zvýšit poptávku po vlakovém spojení se západem země a Bavorskem.
