Havlíček chce převzít kontrolu nad energetikou. Nejednáme o tom, reagoval Macinka
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) chce získat větší vliv na energetickou politiku. A oslabit roli ministerstva životního prostředí, které nyní dočasně řídí šéf Motoristů Petr Macinka.
🚩 Proč je to důležité: Ekologie musí stranou, důležitější je fyzika, tvrdí Havlíček. Nejasné rozdělení kompetencí mezi ministerstvy může vést ke sporům. Očekávat lze i nesouhlas odborníků.
➡️ Co se stalo: „Garantem energetické politiky nebude ministerstvo životního prostředí. Bude to ministerstvo průmyslu, které to má v kompetenci, má to v zákoně,“ řekl Havlíček podle serveru Obnovitelně na lednové konferenci Power Shift.
Přestože může jít o významné změny v české energetické politice, s ministerstvem životního prostředí je zatím nikdo neprobíral. „V tuto chvíli se o tom nejedná, může se ale toto téma stát předmětem debat,“ uvedl pro Publico ministr pověřený vedením resortu Petr Macinka (Motoristé sobě).
Havlíček nechce ministerstvo životního prostředí z procesu vyřadit úplně. Resort má podle něj nadále sehrávat významnou roli v oblasti energetické politiky, ale v rámci připomínkových řízení a při prosazování aspektů týkajících se životního prostředí.
Podle Havlíčka není cílem vytlačit ekologická hlediska z rozhodování, stát se má ale zaměřit na jiné priority. „Energetika je o fyzice, o logistice, o ekonomice, je samozřejmě i o ekologii a o geopolitice,“ uvedl vicepremiér. Při rozhodování by měly být podle něj zásadní první tři zmíněné ohledy, tedy fyzika, logistika a ekonomika.
🔎 Kontext: Ministerstvo životního prostředí se v předchozím volebním období, naposledy pod vedením Petra Hladíka (KDU-ČSL), podílelo na několika významných legislativních změnách, které se týkají energetiky. Mezi nejviditelnější patří stanovení takzvaných akceleračních zón, na kterém resort spolupracoval s ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem pro místní rozvoj.
Cílem změny bylo výrazně zjednodušit a urychlit povolovací procesy pro výstavbu fotovoltaických a větrných elektráren v Česku. Koncem loňského roku pak resort zveřejnil mapy s oblastmi, kde by byla rychlejší výstavba větrných a solárních elektráren vhodná.
Řadu změn ministerstvo životního prostředí podporovalo také dotačními programy. Jeden z posledních zaměřených na energetiku spustili ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí na podzim. Má usnadnit vznik a rozvoj takzvaných energetických společenství.
Tedy systém, ve kterém třeba obce mohou společně investovat do zařízení na výrobu energie, ať už jde o fotovoltaické, větrné nebo třeba bioplynové elektrárny. O elektřinu se pak podělí. Zástupci obcí nicméně v lednu kritizovali vládní prohlášení vlády Andreje Babiše, která podle nich tyto projekty ohrožuje.
