Česko má svou mapu rychlovýstavby větrných elektráren. Kde mohou vyrůst
Česko oproti ostatním unijním zemím zaostává ve výstavbě větrných elektráren. Situaci má změnit nový zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), který platí od začátku srpna. Ministerstvo životního prostředí teď zveřejnilo mapu, která určuje, kde jsou akcelerační zóny v Česku vhodné.
🚩 Proč je to důležité: Větrná energetika je důležitou součástí energetického zeleného mixu. V Česku oproti unijním závazkům chybí asi 300 věží.
➡️ Co se stalo: Akcelerační zóny jsou speciálně administrativně určená území, kde se má zkrátit doba potřebná pro schválení vybudování větrné elektrárny. Mapa zveřejněná Ministerstvem životního prostředí (MŽP) teď ukazuje, kde by taková místa byla vhodná. Velký potenciál v tomto směru má například Plzeňský nebo Středočeský kraj, naopak v Pardubickém nebo Jihomoravském kraji je ideálních lokalit minimum.
Mapa dělí republiku do tří barevných zón. Zelená území jsou pro vyhlášení akceleračních zón vhodná, žlutá při pečlivém posouzení a červená nevhodná. „Je to vodítko pro územní plánování státu, krajů a obcí, kam směřovat rozvoj obnovitelných zdrojů. Je nutné zdůraznit, že zelená území neznamenají, že se v nich akcelerační oblasti vymezí, pouze prvotně indikují nejmenší míru konfliktu s ochranou jiných veřejných zájmů,“ vysvětlil ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).
Právě zhodnocení konfliktů je důležitým vodítkem, které mapa samosprávám nabízí. Nehodnotí se totiž jen intenzita větru (druhá mapa v galerii – pozn. red.); aby bylo možné akcelerační zónu stanovit, je potřeba počítat také s dalšími omezeními, mezi která patří třeba ochrana zemědělského půdního fondu, ochrana přírody, zajištění obranyschopnosti státu, památková péče a řadou dalších.
Kolik akceleračních zón nakonec vznikne, bude záviset na vlastních samosprávách. Jejich finální vytyčení bude nelehký úkol. Ministerstvo životního prostředí k němu chce obce motivovat dotací.
„Kraje mohou čerpat zálohovou dotaci až do výše 8 milionů korun, obce v závislosti na velikosti až 1,5 milionu korun,“ uvedlo MŽP v tiskové zprávě. O dotaci mohou samosprávy žádat od 1. prosince 2025 do 30. ledna 2026; maximální výši dostanou ale pouze v případě, že akcelerační zónu vyhlásí do 31. srpna 2026, pak se výše dotace postupně krátí.
🔎 Kontext: Nedostatek větrných elektráren je dlouhodobý deficit české energetiky. Jedním z hlavních problémů je vleklý schvalovací proces. To se má nově v akcelerační oblasti stihnout do jednoho roku.
„Takové zkrácení je zásadní zlepšení oproti dosavadnímu stavu, kdy doba nutná pro získání všech povolení pro stavbu větrné elektrárny trvá 10 i víc let,“ uvádí Komora obnovitelných zdrojů energie.
Ve větrné energetice tak Česko dlouhodobě neplní své unijní závazky. „Dnes máme z větrné energetiky zhruba 0,3 gigawattu výkonu a do roku 2030 potřebujeme mít zhruba 1,5 gigawattu,“ uvedl v září v rozhovoru pro Publico Hladík s tím, že chybějící výkon by mělo zvládnout pokrýt zhruba 300 turbín.
Řada obcí se nicméně větrným elektrárnám brání. Obávají se zvýšeného hluku nebo jim prostě věže v krajině připadají nehezké. Plány tak často končí zamítnutím výstavby v místních referendech. Ukázaly to i podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Ty využilo celkem osmnáct obcí k uspořádání referenda o výstavbě větrných elektráren. Deset obcí se vyjádřilo proti, osm bylo pro.
