„Větrníky za domem nechceme,“ rozhodla většina obcí. Rozdíl referend byl ale těsný
Větrné elektrárny se staly hlavním tématem referend v obcích, která probíhala paralelně s volbami do Poslanecké sněmovny. Většina obcí rozhodla, že větrné elektrárny na svých katastrech nechce. Výsledek byl ale těsný – 10:8.
🚩 Proč je to důležité: Větrná energetika je důležitou součástí energetického zeleného mixu. Česko v ní zatím zaostává za svými unijními závazky. Podle nich by mělo v zemi stát minimálně 300 větrných elektráren.
➡️ Co se stalo: Na jedné straně jsou obavy obyvatel z nadměrného hluku a neestetického zásahu do krajiny, na té druhé peníze z prodeje zelené energie, které mohou jít přímo do rozpočtů obcí i domácností. Větrné elektrárny zkrátka rozdělují. O jak složitou otázku jde, ukázal výsledek referend, která se konala v osmnácti obcích společně s volbami do Poslanecké sněmovny. Deset obcí výstavbu větrných elektráren odmítlo, osm bylo pro.
Například o jednom z největších projektů výstavby větrných elektráren za poslední roky se rozhodovalo v obci Čaková na Bruntálsku. Místní se nakonec vyjádřili proti výstavbě. A to jednoznačně – 148 hlasujících bylo proti a jen 68 pro.
„Z celkového počtu 288 oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob se hlasování v místním referendu zúčastnilo 227 osob, což je 78,8 procenta,“ uvádí obec Čaková ve vydaném dokumentu. To v praxi znamená, že referendum je nejen platné, ale pro zastupitele obce i závazné.
Obráceně dopadlo hlasování například v Miškovicích na Písecku. Tam totiž obyvatelé s výstavbou větrných elektráren souhlasili. Výsledek byl nicméně velmi těsný – pro větrné elektrárny se vyslovilo 83 voličů, proti 79. Volební účast nicméně dosáhla téměř 80 procent. „Jsem absolutně překvapen, u nás účast u voleb, ať jsou to jakékoliv, i komunální, tak nepřesáhne 60 procent. Tak je vidět, že toto lidi opravdu zajímalo,“ uvedl pro ČTK starosta obce Vladimír Čelakovský (nezávislý).
📢 Co kdo říká:
Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE): „Postoj obcí a místních hraje v rozhodování o větrných elektrárnách zásadní roli. Je to první a nejdůležitější signál, zda má projekt v místě šanci na podporu.“
Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí v rozhovoru pro Publico: „Dnes máme z větrné energetiky zhruba 0,3 gigawattu výkonu a do roku 2030 potřebujeme mít zhruba 1,5 gigawattu. Ten chybějící výkon je asi 300 věží na celou republiku.“
🔎 Kontext: Mezi referendy se právě otázky na větrnou energii staly letos v obcích s přehledem hlavním tématem. Podle údajů ministerstva vnitra se během voleb uskutečnilo celkem 52 referend ve 41 obcích – některé radnice jich vypsaly hned několik najednou. Tématu větrné energetiky se týkalo 21 z nich, tedy více než 40 procent.
Výstavba může obcím přinést značné dodatečné příjmy, které jsou závislé na dohodě s provozovateli elektráren. Například v obci Čaková se mohl současný desetimilionový rozpočet zdvojnásobit, část peněz měla být navíc vyplácela přímo domácnostem.
Česko dlouhodobě patří mezi země, které z větru vyrábějí málo energie, a zároveň tak neplní unijní klimatické závazky. Změnit to má nová legislativa. Od srpna platí zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů, který zavádí takzvané akcelerační zóny pro solární a větrné elektrárny. Zákon umožňuje na vybraných územích výrazně zjednodušit povolovací proces výstavby zelených elektráren a tím výstavbu urychlit.
