Referendům vévodí bitvy o větrníky. Hlasování ukáže, jaká je jejich budoucnost
Volby do Poslanecké sněmovny spojují zastupitelstva také s místními referendy. Letos jich podle údajů ministerstva vnitra proběhne přes padesát a jedno téma v nich suverénně dominuje. Lidé budou rozhodovat, jak se obce mají postavit k větrným elektrárnám.
🚩 Proč je to důležité: Změna zákona umožňuje rychlejší výstavbu větrných elektráren, která ale může váznout právě na postojích obcí. Referenda napovědí, jaký mají k větrným elektrárnám postoj místní obyvatelé.
➡️ Co se stalo: Převaha referend, která mají zjistit, jak se veřejnost staví k větrným elektrárnám blízko svého domova, je obrovská. Letos podle údajů ministerstva vnitra proběhne během voleb celkem 52 referend ve 41 obcích (některé radnice vypsaly několik různých referend zároveň). Větrné energetiky se z toho týká 21 případů, to je přes 40 procent.
Jen pro srovnání, druhým nejčastějším tématem je nakládání s budovami. To je ale jen sedm případů, pouze šest referend se například týká jinak tradiční otázky, jestli na katastru obce povolit těžbu.
Možná nejvýznamnější referendum o větrných elektrárnách proběhne v obci Čaková na Bruntálsku. Investor tam plánuje postavit na území obce šest větrných elektráren. Ty se mají se stožáry vysokými 180 metrů zařadit mezi nejvyšší u nás.
Řada místních z projektu nadšená není. „Nechtějí tak vysoké větrníky. Ptají se, proč se nepostaví menší. Obávají se i zvýšeného hluku,“ popsal starosta Čakové Petr Náhlý.
Argumenty pro jsou naopak ekonomické. Do obecního rozpočtu by mělo ročně plynout 10 milionů korun navíc. Současný desetimilionový rozpočet obce by se tím zdvojnásobil a část peněz by se navíc vyplácela přímo domácnostem.
📢 Co kdo říká:
Ondřej Krátoška, mluvčí ministerstva vnitra, pro Publico: „Často se místní referenda vyhlašují na dobu konání celostátních voleb, kdy se předpokládá, že počet občanů, kteří se zúčastní referenda, bude vyšší. Z hlediska finanční zátěže je to také pro obce levnější, neboť část nákladů je pokryta právě souběhem s volbami.“
🔍 Kontext: Česko ve využívání větrné energie dlouhodobě zaostává a zároveň neplní unijní cíle. „Dnes máme z větrné energetiky zhruba 0,3 gigawattu výkonu a do roku 2030 potřebujeme mít zhruba 1,5 gigawattu. Ten chybějící výkon je asi 300 věží na celou republiku,“ popsal v rozhovoru pro Publico ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Situaci má zlepšit legislativní změna. Od začátku srpna totiž platí zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který počítá se vznikem takzvaných akceleračních zón pro solární a větrné elektrárny. Na speciálně určených místech má být možné schvalování těchto staveb ve zjednodušeném režimu.
„Vznik akceleračních oblastí umožní rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů a poskytne stabilní podmínky pro investory. Půjde o lokality, které mají vysoký potenciál generovat elektřinu s minimálním negativním dopadem na životní prostředí,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
👀 Co dál sledovat: Výsledek referend sice není závazný, po volbách ale bude jasno, jak si větrná energetika v Česku stojí v očích místních obyvatel.
