Předvolební sliby: ANO slibuje učitelům 75 tisíc, Spolu chce revidovat inkluzi

Necelý měsíc do voleb představily všechny strany souhrn svých volebních programů, jako poslední jej minulý týden zveřejnilo SPD. Co strany plánují v oblasti školství a kdo by měl resort vést? Přinášíme přehled slibů sedmi subjektů, které ve volebních průzkumech dosahují pětiprocentní hranice, potřebné pro vstup do Sněmovny.
🚩 Proč je to důležité: Plány politických stran jsou pro voliče jedním z hlavních ukazatelů, jak se v říjnu u urny rozhodnout.
➡️ Hlavní téma: Většina stran se zabývá inkluzí. Objevuje se návrh, že by se měla revidovat, nebo úplně zrušit. „Strany se ohání tím, že když inkluzi zruší, tak se ušetří, to je hlavní motivací. To ale není pravda, pokud by zrušení řešily přesunem dětí do speciálních škol, tak na tom neušetří, protože vzdělávání ve speciální škole je třikrát dražší než je v té běžné,“ upozornila analytička organizace Učitel naživo Kateřina Konrádová. Podle ní navíc chybí i kapacity ve speciálních školách.
❓ Co strany slibují v programech:
➡️ ANO
ANO slibuje konkrétní závazky k platům učitelů, jejich platy by chtělo navýšit v průměru na 75 tisíc korun do roku 2029 a zavést by chtělo kariérní systém. Podpořit chce dostupnost podpůrných pozic jako jsou školní psychologové nebo speciální pedagogové. Široký program slibuje také pro vysoké školy. Strana by chtěla rovněž revidovat inkluzi a ve školách omezit mobilní telefony.
Podle odborníků chybí konkrétní návrhy na snižování nerovností ve vzdělávání nebo jasný závazek ohledně výše investic do školství. Kandidátem hnutí na ministra školství je Robert Plaga.
➡️ Spolu
Koalice ODS, TOP 09 a lidovců slibuje návrh, který by měl pomoci ředitelům škol s nadměrnou administrativní zátěží. I oni navrhují kariérní řád pro učitele, který by měl být třístupňový. Rovněž chtějí řešit nedostatky inkluze, a to její revizí. Výuku chtějí modernizovat a zapojit do ní umělou inteligenci.
V programu koalice podle analytiků chybí jasné finanční závazky nebo konkrétní návrhy na snižování nerovností ve vzdělávání. Kandidáta na post ministra má každá strana, za ODS je to Renáta Zajíčková, za TOP 09 je to Matěj Ondřej Havel a za lidovce Marek Výborný.
➡️ STAN
Starostové chtějí rovněž profesní růst učitelů a ředitelů formou kariérního řádu. Navrhují rozšíření povinnosti předškolního vzdělávání na dva roky (nyní je rok), čímž chtějí snižovat nerovnosti mezi dětmi. Důraz dávají i na sbírání výsledků žáků například na konci základní školy.
V programu hnutí však podle expertů chybí důraz na pokračování reforem, například reformy učitelské přípravy. Zároveň podle nich opomíjí závazky ohledně financování vzdělávacího systému. Kandidátem na ministra je Jan Berki.
➡️ SPD
Hnutí zmiňuje závazek, že chce důstojné příjmy pro pedagogické i nepedagogické pracovníky, ale bez konkrétního návrhu. Zároveň chce snížit administrativní náročnost škol. Jako jediná strana zmiňuje podporu sportu. Strana zdůrazňuje ochranu češtiny před cizími vlivy a genderovou ideologií.
Jako negativní návrh vnímají experti plán strany na zrušení plošné inkluze a přesun žáků do speciálních škol. I chybějící konkrétní finanční závazky nebo důraz na snižování nerovností mezi žáky. Jejich kandidátem je Zdeněk Kettner.
➡️ Piráti
Piráti jsou jediná strana, která deklaruje konkrétní plán financování školství, investovat by do něj chtěli v průměru tolik, co země OECD. Zmiňují i konkrétní závazek pro učitele, a to 130 procent průměrné mzdy (zhruba 60 tisíc korun). Chtějí výuku zmodernizovat a zaměřit se na finanční gramotnost žáků.
Co jim v programu podle odborníků chybí, je důraz na pokračování reforem, například reformy učitelské přípravy či systematické sledování kvality školství. Kandidátem na pozici šéfa školství je Jan Břížďala.
➡️ Stačilo!
Program uskupení je oproti zbylým stranám nejúspornější, obsahuje jen čtyři body. Chce investovat do vzdělávání a poskytovat kvalitní vzdělávání všem dětem bez ohledu na sociální zázemí i do pracovníků ve školství, ovšem bez konkrétního vyčíslení.
Podle expertů chybí ve stručném programu nejen finanční závazky, ale i konkrétní návrhy. Chce rovněž zrušit inkluzi, návrh ale dále nijak nerozvádí. Kandidátkou na místo ministryně školství je Petra Prokšanová z KSČM.
➡️ Motoristé sobě
Jediná strana, která uvádí, že nechce do školství investovat, ale naopak v něm ještě ušetřit. Toho by chtěli docílit zrušením inkluze, což by chtěli ukotvit do vládního prohlášení. Zrušit chtějí i státní organizaci Cermat, Českou školní inspekci a 9. třídu. Navrhují reformu platových tabulek a kariérní řád pro učitele, který by měl obsahovat tři platové stupně. Ve výuce chtějí zakázat mobily.
Podle expertů chybí jasné finanční závazky i návaznost na reformy. Nesouhlasí ani s rušením inkluzi a státních organizací. Stejně jako s návrhem, že by poslední rok v mateřské škole měl být dobrovolný. Kandidátem strany je bývalý šéf Cermatu Miroslav Krejčí.
🔎 Co v programech chybí: Nejčastěji je to podle analytiků jasný finanční závazek, kolik by do školství mělo příští rok jít peněz, nebo návaznost na reformy, které začnou platit už od ledna.
V porovnání s letošním rokem, je návrh rozpočtu pro rok 2026 nižší o více jak 14 miliard korun. A podle expertů chybí dokonce 44 miliard korun, aby se Česko přiblížilo průměrným výdajům zemí OECD, ke kterým se vláda zavázala.
„Prakticky to znamená, že resort bude moci pouze minimálně pokrýt růst platů učitelů, nenavýší brutálně podfinancovaný rozpočet vysokého školství, nezafinancuje psychology, nepošle více peněz potřebným školám a dětem (jak slibuje), a tak dále,“ vypočítal analytik PAQ Research Karel Gargulák.
👀 Co dál sledovat: Volby do Poslanecké sněmovny budou první říjnový víkend. Celé září běží žhavá fáze politické kampaně.