Rozpočet na příští rok jako rukojmí voleb. Hrozí provizorium?

Vláda už pracuje na rozpočtu pro rok 2026. Konkrétní návrh ale strážce státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) zveřejní až na konci srpna. Navíc je volební rok, a tak není vůbec jisté, čí rozpočet bude nakonec ten definitivní. Byť stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) říká, že cestou provizoria se vydat nechce.
🚩 Proč je to důležité: Projednávání státního rozpočtu se od pádu vlády Petra Nečase (ODS) překrývá s podzimními sněmovními volbami. Panuje proto nejistota, podle jakého rozpočtu bude nakonec stát fungovat.
➡️ Co se stalo: Co vláda nestihla projednat doteď, to už téměř jistě v tomto volebním období neprosadí. Přesto ministry v létě čeká perné vyjednávání se Zbyňkem Stanjurou o příštím státním rozpočtu. Jeho podobu ministr financí dopředu prozradit nechce, ale jisté indicie tu jsou.
„Máme schválenou rozpočtovou strategii. A tam jsou zákonné limity, kolik mohou být maximální výdaje. Z toho máte odhad daňových příjmů a z toho vám vyjde maximální deficit. Takže to číslo vlastně existuje,“ řekl pro Publico Stanjura.
Co to znamená v řeči čísel? Podle strategie by se měl strukturální deficit rozpočtu pro rok 2026 snížit na 1,75 procenta HDP (letos by to podle prognózy ministerstva mělo být 1,9 procenta). Deficit veřejných financí tak bude nejspíš opět přes 200 miliard korun, letos je schodek schválený na 241 miliard.
Stanjura pak popsal, jak se hodlá státní kasa popasovat se závazkem zvyšovat výdaje na obranu o 0,2 procenta HDP ročně. „Změnili jsme legislativu. Do toho, co se reportuje do Bruselu – tedy deficitu veřejných financí za každý kalendářní rok – se nebudou započítávat výdaje nad 2 % HDP,“ uvedl ministr. Podle něj v podobném duchu o výjimku z národních pravidel požádalo 17 členských států Evropské unie a Komise je všechny doporučila.
„Když máme schválené maximální výdaje, k tomu daňové příjmy, odhad podle makro prognózy, z toho schválený deficit, tak můžeme – aniž bychom porušili zákon – k tomu připočíst výdaje na obranu, pokud budou vyšší než 2 % HDP. Předpokládám, že to bude vyšší tak o 0,2 – 0,3 % HDP. To znamená nějakých 17 až 25 miliard v letošních cenách,“ dodal k tomu Stanjura.
Jelikož je volební rok (klání o Sněmovnu vyvrcholí 3. a 4. října), server Publico se ptal Aleny Schillerové, jestli coby předpokládaná adeptka na post ministryně financí připravuje vlastní verzi státního rozpočtu. „Každý stínový ministr se připravuje na to, aby byl v případě vládní odpovědnosti schopen posouvat svěřený resort bez ztráty jediného dne,“ odpověděla Schillerová.
Ta se už dříve nechala slyšet, že pokud se ANO vrátí do vlády, zruší praxi, že detaily rozpočtu se zveřejňují až na konci srpna. Taktiku, kterou zavedla současná vláda, Stanjura hájil tím, že vláda projedná rozpočet interně a zveřejní ho tehdy, až se na něm shodne.
📢 Co kdo říká:
Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí: „Samozřejmě bylo mnohem lepší pro státní rozpočet, když volby byly v květnu nebo v červnu, ale nedá se nic dělat. Na konci srpna vláda návrh rozpočtu zveřejní a do konce září ho musí poslat do Sněmovny.“
Alena Schillerová (ANO), stínová ministryně financí: „Co se týče státního rozpočtu, určitě bychom se chtěli vyhnout provizoriu. Ale možností, jak to udělat, je více. Jednou z nich je například vrácení návrhu k přepracování. Jeho podobu v tuto chvíli z pochopitelných důvodů není možné předjímat.“
🔎Kontext: Když současná vláda před čtyřmi lety v čele státu vystřídala hnutí ANO a Sociální demokracii, Česko první měsíce nového roku hospodařilo v rozpočtovém provizoriu. Tedy ve stavu, kdy se rozdělování státních peněz řídí až do schválení nového rozpočtu pravidly z předešlého roku. Kabinet tehdy odmítl rozpočet, s nímž přišla Schillerová. Před volbami totiž slíbil snížení deficitu státních financí.
Stanjura ale současnou podobu rozpočtu na rok 2026 s opozicí neřeší. „To jsem nedělal nikdy. Nepamatuji si, ať už jsem byl v koalici, nebo v opozici, že by se rozpočet řešil mezi vládou a opozicí,“ řekl pro Publico s tím, že je to podobný případ jako před čtyřmi roky.
„Oni (hnutí ANO) rozpočet na konci září poslali do Sněmovny. Volby byly 8. a 9. října, takže podobně jako v letošním roce, a také to s námi neřešili,“ dodal Stanjura.