Vondráček pro Publico: Pavel je na straně opozice. S Ústavou dělá to, co Zeman

Považujete SMS, které posílal ministr Macinka, za vydírání prezidenta?

Pan prezident to na své tiskové konferenci výslovně uvedl jako pokus o vydírání a zmínil orgány činné v trestním řízení a bezpečnostní složky. Takže v tomto kontextu to vnímám tak, že to považoval za trestněprávní vydírání. A jsem si stoprocentně jistý, že se potvrdí, že o vydírání v tomto smyslu nejde.

Teď mluvíte i jako vystudovaný právník?

Ano. Takhle to pan prezident myslel, a ne jinak. Lidé v obecném životě říkají, že mě ten a ten vydírá tímhle a tamtím. A v tomto případě musím říct, že ještě před pár lety, když byl jiný pan prezident, podobné komunikace mezi politiky by tak nikdy nikdo neoznačil, byla to součást běžného politického provozu. Mně se nelíbí, že to psal bez vědomí premiéra.

A je to politické vydírání?

Je to politické vyjednávání a nějaké stanovení pozic. Jsem 12 let v politice, naučil jsem se brát vážně jakýkoliv incident a krizi, snažím se vyjadřovat korektně a nic nepodceňovat. Samozřejmě na začátku je to velká vlna emocí až hysterie ze strany opozice. Ale když si potom dvakrát-třikrát v klidu znovu přečtete ty SMS, zjistíte, že tam vlastně nic v tomto smyslu není. Že je tam naopak výzva ke kompromisům a klidu.

Patrik Nacher (ANO) na tiskovce řekl několik příkladů, kdy vyhrožovali Miloši Zemanovi, že když nejmenuje vládu Petra Fialy (ODS) co nejdříve, bude mít rozpočet nula. Bylo a nebylo to vydírání. Vždyť to bylo veřejné a velmi tvrdé a ostré. 

Ministr Macinka použil slova jako kohabitace.

Myslím si, že ministru zahraničí jako takovému nepřísluší stanovovat pravidla kohabitace. To je věc mezi vládou a prezidentem, navíc to spíš patří do francouzského prezidentského systému. Na druhou stranu si položme otázku, co bránilo Petru Pavlovi se obrátit na premiéra a říct mu, že se mu to nelíbí, a mohli to řešit. 

Takže účelově došlo ke zveřejnění a maximálnímu mediálnímu zintenzivnění těch dvou SMS, které posílal ministr zahraničních věcí osobě, jež není ani zaměstnána na Hradě. Byla to soukromá konverzace. Člověk si pak klade otázku, co za tím je. Nabízí se, že pan prezident již vykročil vstříc kampani ke znovuzvolení. 

Sliboval, že bude apolitický, respektive tak byl zvolen, lidé si to přáli. Ovšem v tuto chvíli Petr Pavel vstoupil do politiky naplno na straně opozice. Takže jak říkal, že chce být prezidentem pro všechny, to už neplatí. 

Když říkáte, že se prezident neobrátil na premiéra, vy víte, že to nezkusil, než ty SMS přišly? Že nebyly podobné případy?

Ano.

Říkáte, že už jste v politice 12 let. Dokážete si představit, že by Andrej Babiš nebo Jan Hamáček jako vicepremiéři psali takové esemesky Miloši Zemanovi?

Neumím. Kdyby ty esemesky šly prezidentovi, mělo by to ještě nějakou relevanci. Ale tyhle zprávy nešly prezidentovi, šly člověku, který nemá pracovněprávní vztah s Hradem. Nikdo neví přesně, jaká je jeho pozice.

Je poradcem v zahraničním panelu prezidenta.

V podstatě je přiznaným lobbistou. Neumím si představit, jak by to bylo za prezidentů Klause a Zemana, a že by si média nekladla ve velkém otázku, jaký je vliv tohoto člověka. Jak to, že esemesky, které jemu přijdou o půl druhé v noci, na druhý den způsobí zvláštní tiskovou konferenci prezidenta republiky. Média si tyhle otázky v podstatě nekladou.

Ministr Macinka říkal, že bude jakožto šéf resortu zahraničí ignorovat Pražský hrad. Jak se na to díváte coby předseda zahraničního výboru?

Já si myslím, že odpověď najdeme v Ústavě. Zahraniční politiku vytváří vláda a premiér.

A prezident ji reprezentuje navenek.

A ministr zahraničních věcí ji realizuje. Až tu politiku, kterou stanoví a určí vláda. A jestliže pan Macinka nechce komunikovat – což si myslím, že je chyba, protože lidé by spolu měli jednat, o tom mimochodem je diplomacie – tak pokud ignorace znamená, že už nebude posílat esemesky panu Kolářovi, v tom případě to považuji za správný přístup (smích).

Není na tom bita česká zahraniční politika?

Myslím, že ne. Je mnoho zemí, kde je to daleko složitější. Podívejte se na naše sousedy v Polsku. Tam jsou antagonistické vztahy mezi vládní koalicí a prezidentem. U nás je dobře, že Andrej Babiš dal jednoznačně najevo, že si nepřeje vyhrocení. 

Ministr Macinka říkal, že prezident jedná mimo Ústavu, a proto by neměl reprezentovat Česko na summitu NATO. To je za vás správně?

V první řadě se tohle má komunikovat uvnitř koalice. Pro pana Macinku je třeba relevantní, kdo zastupuje na summitu Českou republiku, protože z jeho pohledu je to člověk, jenž nerespektuje Ústavu země, kterou reprezentuje. Zdůrazňuji: z jeho pohledu.

Mohla by se otevřeně vést racionální debata, že v minulosti se náš pan prezident vyjadřoval nepříliš pozitivně o osobě amerického prezidenta. Stejně tak Petr Kolář měl v čase, kdy už byl Petr Pavel na Hradě, opravdu odsuzující rozhovory, takže ty vztahy nejsou nejlepší. Naopak si myslím, že Andrej Babiš má dobrý vztah s Donaldem Trumpem, což potvrdil ten telefonát před Vánoci. 

Takže bychom se měli bavit o tom, jestli na summit, kde bude Donald Trump, není lepší poslat Andreje Babiše. Ale místo toho řešíme pseudokauzu nočních SMS.

Zahraniční politika a diplomacie jsou o gestech.

Ty esemesky jsou naše vnitřní politika a garantuji, že to nikdo zvenčí neřeší. Jestli si někdo myslí, že to nějakým způsobem mění něco na pověsti České republiky, to je jenom opoziční rétorika a možná na přání některých médií.

Když říkáte, že z pohledu Motoristů prezident nedodržuje Ústavu, tak z pohledu hnutí ANO ji dodržuje? Jak se stavíte ke jmenování, respektive nejmenování Filipa Turka ministrem?

Já si také myslím, že se pohybuje mimo ústavní rámec. Paradoxní je, že postupuje zcela ve stopách Miloše Zemana, což je prezident, vůči kterému se chtěl vymezit úplně ve všem. Já v Ústavě vidím, že když je tam napsané, že jmenuje na návrh, tak má jmenovat. Není automat na podpisy a nikdy nebyl, ale musí být zvlášť závažné konkrétní důvody k té osobě. A ne jenom mediální pověst. 

A vy ty důvody, které uvádí prezident Pavel, považujete za závažné?

Ten dokument považuji za slabý. Není tam nic opravdu konkrétního. V podstatě se bavíme o pověsti a o tom, jak je vnímán Filip Turek. Je to extrémně nespravedlivé vůči jeho osobě, protože kolikrát nemůžete mít vliv na to, co se o vás říká. Nebylo tam nic tak závažného třeba na úrovni trestního stíhání. Takže bavíme se o nějaké pověsti, a to je mimořádně záludné. To by se mohlo v budoucnu obrátit proti komukoliv.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura říkal, že chce zmenšit rozpočet na cesty poslanců. Dopadlo to na zahraniční výbor?

Hodně se to řeší. A je paradoxní, že jakožto předseda výboru jsem to ještě vůbec neměl na stole. Zatím řeším spíš schůzky s diplomatickým sborem tady v Praze. Byl jsem jako předseda výboru na summitu V4 a to je všechno. Žádný plán zahraničních cest zatím nemáme. Nemám zatím žádný závazný pokyn, že se něco omezuje. A ani já sám jsem ještě žádný plán cest nevytyčil.

Pakliže budete utvářet nějaký rámec zahraničních cest, co jsou priority?

Byl bych opravdu rád, kdyby to vždy mělo nějaký podtext ekonomické diplomacie. Pro Česko je spousta perspektivních míst. Určitě je to Asie, zajímavý je pro mě Blízký východ, velký potenciál má Jižní Amerika. Ale to neznamená, že tam pojede zahraniční výbor.

Když mluvíte o Blízkém východě, myslíte Izrael, nebo arabskou část?

Mě by zajímal rozvoj a obnova Sýrie, ale je otázka, jestli to je úloha předsedy zahraničního výboru. V minulosti tomu tak nebylo. Já bych byl rád, kdybych opravdu byl co nejvíce koordinovaný s vládou a ministerstvem zahraničí.

A nemůžete být v tomto poradním hlasem Tomio Okamurovi?

Doufám, že jsem. Už při návštěvě Slovenska se ke mně Tomio Okamura choval velice vstřícně a jsem zván na všechna přijetí zahraničních hostů. Já se naopak s ním rád podělím o své zkušenosti předsedy Sněmovny. Mám dodnes spoustu kontaktů a jako předseda zahraničního výboru jsem s ním v opravdu velmi častém kontaktu a řeším s ním zahraniční otázky.

Jste předkladatelem zákona o státních zaměstnancích, který prošel prvním čtením. Co je jeho hlavním cílem? Protože kritici říkají, že to je úprava, aby mohli být snáze propouštěni státní zaměstnanci.

To jsou kritici demagogičtí a politicky motivovaní. A pak jsou kritici, kteří se baví věcně, že jim v návrhu reálně něco chybí a rádi by ještě debatovali o parametrech. A s těmi se rád budu bavit.

A co je ten hlavní záměr novely?

Po 10 letech fungování služebního zákona tak, jak byl přijat za Sobotkovy vlády, je potřeba to vrátit na koleje pracovního práva. Veřejnoprávní model se zkrátka neosvědčil. Správní řízení se na přijímání nových zaměstnanců nehodí, je to příliš komplikované. Trvá to třeba 100 dnů s výběrovým řízením. 

S propouštěním to v podstatě nemá nic společného. Zaměstnanci budou mít i nadále ochranu podle zákoníku práce. Dokonce i něco navíc.

Na druhou stranu potřebujeme méně byrokracie, méně papírování. Je to o větší flexibilitě a získávání lidí. Propouštělo se na základě systemizace už v rámci tzv. deagrofertizace.

Byl jste předseda Sněmovny, byl jste v ústavněprávním výboru i stínové vládě. Nemrzí vás, že nejste ministr? A asi spravedlnosti, která by vám byla nejblíž?

Je to dohoda, která vznikla uvnitř hnutí ANO. Je fakt, že jsem spíš parlamentní člověk a také jsem se v poslední době hodně zaměřil na zahraniční politiku. A není to otázka na mě.