Atmosféru aukce nevytváříme my, ale sama umělecká díla, říká Kodl
Jarní aukce Galerie KODL byla jediná v Česku, která letos překonala hranici 200 milionů. „Myslím, že tento výsledek už do konce roku nebude pokořen,“ říká majitel galerie Martin Kodl. Pro listopadovou dražbu má ovšem připravenou zase zajímavou kolekci děl. Soubor olejomaleb Josefa Čapka není jediný unikát.
Nedržíte se tentokrát zbytečně při zemi, když tipujete, že 30. listopadu nepřekonáte výsledek své jarní aukce?
Považuji ji za aukci roku 2025, a to pro celé Česko. S celkovým obratem 222 milionů korun, s 217 draženými položkami, z nichž se prodalo 95 %, byla skutečně výjimečnou událostí. Vždyť celkový nárust oproti vyvolávacím cenám byl takřka 100 %. Při této aukci navíc padla řada významných autorských rekordů – například Františka Muziky s obrazem Ostrov III., který se prodal za 13, 9 milionů korun, Jana Křížka s olejem za 4, 2 miliony, Josefa Hlinomaze s dvěma miliony, nebo současného výtvarníka Jana Mikulky s více než jedním milionem. Bitvu svedli sběratelé pak o modré plátno Na Otavě od Václava Špály, které překonalo hranici 16 milionů.
Nejdražší byla ovšem Kvetoucí louka od Josefa Čapka, vyšplhala se na 16, 3 milionu. Vy teď pro podzimní aukci máte připraveno dokonce pět Čapkových olejomaleb. To jsou rekordy téměř zaručené, ne?
Máte pravdu, že Josef Čapek je teď velmi žádaný a já se z toho raduju. Konečně se mu dostává uznání, které mu dávno náleželo. Čapek patřil k autorům, kteří mě nenechávali spát. Rozčilovalo mě, že se jeho práce prodávaly celé roky tak levně. Vždyť toho tolik znamená! Snažil jsem se jej prosazovat, kdekoliv to šlo, až se přece jen podařilo cenovou bariéru trochu prolomit.
Takže můžeme očekávat, že ceny v jeho případě půjdou při listopadové aukci ještě výš?
Jsem přesvědčen, že cenotvorba u Josefa Čapka zdaleka neskončila. A ano, těším se na podzimní aukci. Jistě nám v tomto směru leccos naznačí. Tak velký soubor Čapkových děl se totiž nikdy nikde dosud nedražil. Navíc představuje průřez celou jeho tvorbou. Začínáme křehkou Madonou z let 1916, pokračujeme uhrančivou Nevěstkou z roku 1917, pak následují Kopretiny ve váze z roku 1924 a Děti s drakem reprezentují přelom 20. a 30. let. Kolekci uzavírají Dvě ženy na poli z roku 1933, které souvisí s tématy putování a, jak jinak, s Čapkovou filozofickou prózou Kulhavý poutník. Všechny zásadní etapy v tvorbě tohoto osobitého umělce jsou vlastně přítomny na těch pěti olejomalbách. Je to nádherný soubor. Můžete si jej prohlédnout se všemi ostatními draženými díly při předaukční výstavě, která je otevřena v naší galerii na Národní třídě v Praze od pondělí 3. listopadu do 29. listopadu. (Více o aukci zde.)
Nevěstka a Madona jsou dokonce dvojobrazy. To bylo běžné, že Josefa Čapek maloval z obou stran plátna?
Kdepak, oboustranná malba je u něho ojedinělý jev. A jde o skutečně vzácnou konstelaci, že se v jedné aukci scházejí hned dvě taková díla. Proč Čapek maloval na rub svých obrazů? Myslím, že to není jen projev jeho tendencí šetřit materiál, ale i touhy po experimentech. Na druhé straně obrazu s Madonou rozpracoval třeba v roce 1913 motivy novostavby a způsob, jakým to učinil, dokládá jeho tehdejší velké zaujetí pro principy kubismu. Ve stejném duchu je koncipována i malba Dvě děti, která je zase na rubové straně plátna Nevěstka. Sběratelskou hodnotu tohoto dvojobrazu zvyšuje ještě fakt, že patřil do proslulé sbírky pana doktora Borovičky, a to společně třeba s obrazem Bohumila Kubišty Staropražský motiv. Ten se před třemi roky stal nejdražším prodaným obrazem v historii České republiky, vydražili jsme jej za více než 123 milionů korun.
Jinými slovy – soubor obrazů Josefa Čapka činí z vaší 94. aukce zase výjimečnou událost...
Pokud je vše dobře připravené, aukce skvěle obsazená, což se nám posledních 20 let daří, pak je každý dražební den výjimečný – a pokaždé jiný. Přitom na první pohled se mnoho věcí shoduje: v každé aukci dražíme vždy okolo 200 položek, dosažený obrat je – až na výjimky potvrzující pravidlo – také přibližně stejný, počet prodaných položek se roky drží na fantastických 98 až 100 procentech ze všech dražených artefaktů v sále. A přece je každá aukce hodně jiná.
V jakém smyslu?
Každá se nese v originálním duchu. Má specifickou atmosféru, kterou nevytváříme my, ale umělecká díla a jejich tvůrci. Nepřeháním, je to skutečně v jejich režii. Loni na podzim aukci třeba ovládl Josef Šíma. Jeho velkoformátový obraz Země se vydražil za 60, 5 milionů korun. Tušili jsme, že to bude emotivní dražba, ale že dojde na světový autorský rekord? Navíc to nádherné plátno získal sběratel, kterého si velmi vážím a vím, že přesně pochopil, že nejde jen o výjimečný formát, ale také o výjimečnou myšlenkovou hloubku díla. Při jiné aukci jsme zase dražili tři oleje Františka Kupky, což byla evropská rarita. A stejně nezapomenutelný byl i den, kdy se v aukčním sále licitovalo deset děl Emila Filly.
Bude Emil Filla zastoupen i při podzimní aukci?
Myslím, že o jeho nádhernou Čtenářku z roku 1930 budou sběratelé hodně usilovat. Je to jedna z jeho vrcholných prací. Vznikla v době, kdy se Filla už posunul ke svému osobitému projevu, v němž začaly dominovat figurální motivy, velkorysá barevnost a monumentální formát. Ten obraz byl vystaven v květnu roku 1932 v pražském Mánesu při výstavě k Fillovým padesátinám, což jen podtrhuje jeho význam. Druhý obraz, který bude dražen, je Samovar z roku 1913. V té době autor pravidelně pobýval v Paříži, kde díky úzkému přátelství s Vincencem Kramářem sledoval aktuální vývoj kubismu, navštěvoval také ateliéry Pabla Picassa a Georgese Braqua. Obraz se tedy váže k počátku jednoho z nejsilnějších tvůrčích období Emila Filly.
Jaká další významná díla budou v listopadu ještě dražena?
Bude to pestrá nabídka takřka ze všech významných výtvarných období. Mezi uměleckými díly 19. století vyniká třeba soubor obrazů Josefa Navrátila, díla Antonína Chitussiho a Antonína Slavíčka, na něž navazuje galerijní plátno od Jana Preislera, finální verze jeho slavného motivu Diana na lovu. Silně zastoupena je meziválečná tvorba, připomenu alespoň díla Františka Kupky, Otakara Kubína, Karla Černého a Jiří Karse, Václava Špály, Jana Zrzavého a také knižní ilustrace Toyen a Štýrského.
A pozornosti sběratelů jistě neujdou ani dva velkoformátové oleje Zdeňka Buriana a „zimní a jarní“ Josef Lada. Ve skvělé kolekci poválečného umění se nám pak sešla díla Bedřicha Dlouhého, Jana Koblasy, Josefa Istlera, Stanislava Podhrázského, Mikuláše Medka, Ladislava Sutnara, Karla Malicha a dvě plastiky Olbrama Zoubka v nadživotní velikosti. Poprvé je v nabídce také bohatý soubor slovenského umění a aukční kolekci završují díla současných autorů různých generací.
