Donroeova doktrína. Venezuelu a Grónsko spojuje boj o ropu, suroviny a AI
Americký prezident Donald Trump po vojenském zásahu ve Venezuele obnovil své požadavky na převzetí kontroly nad Grónskem. Obě tyto oblasti spojuje zájem o klíčové strategické nerosty potřebné pro výrobu pokročilých čipů pro umělou inteligenci a obranné technologie.
🚩 Proč je to důležité: Spojené státy jsou v současnosti téměř zcela závislé na Číně při dodávkách vzácných zemin nezbytných pro výrobu čipů, smartphonů, elektromobilů a vojenských systémů. Peking tuto závislost využívá jako páku v obchodní válce a v říjnu 2025 zpřísnil exportní kontroly těchto materiálů.
📖 Východisko: Vláda Donalda Trumpa hovořila v minulosti o „Donroeově doktríně“. Jde o odkaz na Monroeovu doktrínu – ve zkratce USA mají sféru vlivu na západní polokouli a té dominují. Akorát v podání Donalda Trumpa. Donroe.
USA se snaží snížit svou závislost na Číně, která kontroluje 90 procent globálního trhu se vzácnými zeminami. Ovládnutí západní polokoule má zajistit americkou dominanci a přístup ke zdrojům kritických surovin pro AI.
➡️ Co se stalo: Dva dny po zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura začali představitelé Trumpovy administrativy, včetně ministra obchodu Howarda Lutnicka, mluvit o využití rozsáhlých zásob nerostného bohatství Venezuely.
„Mají ropu... mají skvělou těžbu, která ale zrezivěla,“ řekl Lutnick novinářům a vyjádřil přesvědčení, že USA pomohou Venezuele „to opravit a obnovit“.
Zároveň Trump v rozhovoru pro The Atlantic znovu otevřel otázku Grónskaˏ když prohlásil: „Grónsko skutečně potřebujeme, naprosto.“ Jeho poradce Stephen Miller navíc v úterý prohlásil, že „nikdo nebude vojensky bojovat se Spojenými státy o budoucnost Grónska“.
🔎 Kontext: Venezuela i Grónsko disponují kritickými nerosty nezbytnými pro moderní elektroniku a baterie, včetně galia, germania, india, tantalu a křemíku – všechny tyto materiály jsou klíčové pro nové AI čipy.
Grónsko navíc nabízí paladium, které Venezuela nemá, zatímco Venezuela vlastní větší zásoby koltanu, kovu zásadního pro výrobu smartphonů a elektromobilů. Obě oblasti také obsahují thorium, jež lze přeměnit na štěpný uran-233 pro jaderné palivo, a hojnost lithia, kobaltu a niklu, které jsou nezbytné pro napájení rozsáhlých datových center pro AI.
⏲️ Současná situace: Americké firmy již začaly jednat s administrativou o obchodních příležitostech ve Venezuele, zatímco finanční analytici upozornili na potenciál těžebních investic v regionu. USA by sice mohly získat přístup k většímu množství vzácných zemin, ale zavedení rafinačního a výrobního procesu, který by společnosti zabývající se umělou inteligencí potřebovaly k tomu, aby z takového kroku mohly těžit, by mohlo trvat roky.
Podobná je i situace v Grónsku. Ostrov sice má velká ložiska zmíněných surovin, jejich těžba je ale podle expertů příliš nákladná. Dokonce do takové míry, že by se nemusela vůbec vyplatit.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová navíc důrazně varovala USA, že Trump „nemá právo anektovat“ Grónsko a vyzvala USA, aby přestaly vyhrožovat historicky blízkému spojenci. Podle ní by anexe ostrova znamenala konec NATO.
👀 Co dál sledovat: Očekává se, že Trumpova administrativa bude aktivně financovat těžební projekty. Energetičtí experti varují, že oživení venezuelského ropného průmyslu by mohlo trvat desetiletí a stát přes 100 miliard dolarů.
Pokud by však došlo k významné účasti soukromých investorů a změně ropného zákona, Venezuela by mohla do 7 až 10 let obnovit svou špičkovou produkci 3,5 milionu barelů denně. Podobnou produkci měla i v 90. letech.
