Invaze do Grónska se teď nechystá. Trump chce Dány dotlačit k prodeji

Obrázek
Prezident Donald Trump
Prezident Donald Trump
Svět

Bílý dům začátkem týdne uvedl, že zvažuje obsazení Grónska. Ve středu se ministr zahraničí Marco Rubio snažil klidnit situaci v Kongresu. Invaze prý zatím není na stole. Ale koupě ano.

🚩 Proč je to důležité: Vláda Donalda Trumpa mění geopolitickou realitu na západní polokouli. Po násilném odstranění prezidenta Venezuely se americký prezident zaměřil na Grónsko. A v hledáčku má i Kolumbii a Kubu.

➡️ Co se stalo: Americký ministr zahraničí Marco Rubio podle deníku The Wall Street Journal řekl členům Kongresu, že prezident Donald Trump chce Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánuje podniknout vojenskou invazi. Vyhrožování invazí má prý přimět dánskou vládu k tomu, aby začala vyjednávat. 

Podle deníku ale není jasné, zda se Rubio pouze snažil uklidnit znepokojené kongresmany. 

🔎 Kontext: Spojené státy dva dny po zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura začaly opět výrazně mluvit o Grónsku. Sám Donald Trump prohlásil: Grónsko skutečně potřebujeme, naprosto. 

Jeho poradce Stephen Miller navíc v úterý prohlásil, že „nikdo nebude vojensky bojovat se Spojenými státy o budoucnost Grónska“. A mluvčí Bílého domu dodala, že USA zvažují použití armády.

📢 Reakce spojenců: Dánská premiérka Mette Frederiksenová navíc důrazně varovala USA, že Trump „nemá právo anektovat“ Grónsko a vyzvala USA, aby přestaly vyhrožovat historicky blízkému spojenci. Podle ní by anexe ostrova znamenala konec NATO. 

V úterý pak lídři Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska, Británie a Dánska uvedli, že Grónsko patří svému lidu a pouze Dánsko a Grónsko mohou rozhodovat o záležitostech. U ostrova prý již NATO posílilo přítomnost.

🌎 Proč USA chtějí Grónsko: Donald Trump tvrdí, že potřebuje Grónsko „pro obranu“. Údajně se kolem ostrova pohybuje příliš čínských a ruských lodí. 

Ostrov má strategický význam a zároveň disponuje velkým nerostným bohatstvím. Grónsko (podobně jako Venezuela) disponuje kritickými nerosty nezbytnými pro moderní elektroniku a baterie, včetně galia, germania, india, tantalu a křemíku – všechny tyto materiály jsou klíčové pro nové AI čipy. 

Grónsko navíc nabízí paladium či thorium, jež lze přeměnit na štěpný uran-233 pro jaderné palivo, a hojnost lithia, kobaltu a niklu. 

↪️ Plot twist: Ostrov sice má velká ložiska zmíněných surovin, jejich těžba je ale podle expertů příliš nákladná. Dokonce do té míry, že by se nemusela vůbec vyplatit.

Šetřete svůj čas. Odebírejte naše ranní a večerní newslettery. Zdarma.

Více z Publica

Redakci pište na email redakce@publico.cz 

© PUBLICO NEWS a.s. 2025 Provozuje PUBLICO NEWS, a.s., sídlem Letenská 121/8, Malá Strana, 118 00 Praha 1, IČ: 225 51 841, společnost vedená u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 29467. 

Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků, fotografií či jiného obsahu je bez předcházejícího písemného souhlasu PUBLICO NEWS a.s. zakázáno. 

Šetřete svůj čas.
Odebírejte náš newsletter.
© Publico 2026

Vyhledávejte na Publiku