Trump si jede na summit NATO pro „svých“ pět procent. Nemusí mu to stačit
V Haagu v úterý začíná přelomový summit NATO. Očekává se, že členské státy Aliance na něm přijmou závazek zvýšit výdaje na obranu postupně až na 5 procent HDP.
🚩 Proč je to důležité: Výdaje na obranu jsou jednou z třecích ploch v transatlantických vztazích. Donald Trump dlouhodobě tepe Evropu, že by měla více investovat do bezpečnosti. A vojenská pozornost Američanů se od starého kontinentu více obrací k Blízkému východu a do oblasti Indo-Pacifiku.
➡️ Co se stalo: Špičky zemí NATO by měly v Haagu schválit navýšení výdajů na obranu. Postupně by měly vzrůst až na 5 procent HDP. Z toho 3,5 procenta by měla jít na obranné výdaje a další 1,5 procenta na jiné investice související s obranou – typicky třeba do infrastruktury, kyberbezpečnosti nebo budování zdravotnických zařízení.
V úterý večer by měl dorazit i americký prezident Trump. Ten si přijel do Nizozemska pro navýšení výdajů na obranu na 5 procent HDP. Další státy Aliance – včetně Česka – jsou připraveny mu tento závazek dát ve výše zmíněné podobě.
„Chceme, aby USA potvrdily svůj závazek ke kolektivní obraně Aliance. My za to nabízíme navýšení výdajů na obranu na 5 procent,“ řekl k tomu jeden z českých diplomatů.
Námitky k navýšení vyjádřilo několik zemí, největší problém mělo Španělsko. Jeho premiér Pedro Sánchez tvrdí, že pětiprocentní závazek by byl pro jeho zemi nerozumný a neslučitelný s její sociální politikou. Madrid si tak měl dojednat, že by se na něj závazek plně nevztahoval. S flexibilitou v pravidlech ale mají problém i další spojenci včetně Česka. Námitky má také Slovensko.
Navíc po americkém zásahu v Íránu zahraniční analytici spekulují, jestli Trump z pozice síly nebude požadovat po spojencích o ještě vyšší výdaje na obranu, případně si neřekne o něco jiného.
Druhou nejasností je i rok, do kterého by spojenci měli své závazky splnit. Obecně se zmiňuje rok 2032, ke kterému se má přihlásit i Česko. Pobaltské státy či Polsko ale prosazují dřívější datum. Naopak k pozdějšímu termínu se měla přihlásit Velká Británie.
Německo chce dosáhnout cíle 3,5 procenta HDP do roku 2029, podobně jako Švédsko či Norsko.
🔎 Kontext: Ústředním tématem summitu má být obrana a odstrašení. Podle české diplomacie by mělo jednání potvrdit jednoznačnost závazku ke kolektivní obraně. Česko s dalšími zeměmi také prosazovalo zejména podporu Ukrajiny a označení Ruska za nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantický prostor. To by se mělo podle všeho podařit, ale konečné znění deklarace – ta má být podle diplomatických zdrojů jednostránková – bude zveřejněno až ve středu.
Na summit do Haagu má dorazit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a představitelé Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Koreji a Japonska. NATO totiž hledá cesty, jak více navázat spolupráci s partnery z Tichomoří.
Česko zastupují na jednání prezident Petr Pavel, ministryně obrany Jana Černochová (ODS), šéf resortu zahraničí Jan Lipavský (nestr.), poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar a náčelník generální štábu Karel Řehka.
👀Co dál sledovat: Oficiálně bude deklarace přijata až poté, co ji schválí všichni lídři. Formální jednání na úrovni hlav států a premiérů se uskuteční ve středu dopoledne, plánováno je na 2,5 hodiny.
