RECENZE: Melania, portrét carevny. Co o sobě americká první dáma bezděky prozrazuje
Snímek zachycující dvacet dní Melanie Trumpové před druhou inaugurací Donalda Trumpa do prezidentského úřadu je označován za nejstrašnější film roku. S tím nelze než souhlasit – přestože je dobře, že vznikl.
🚩 Proč je to důležité: Kina po celém světě zejí prázdnotou, a není to jen politickým bojkotem (i když tím především). I z pohledu filmařského jde o těžce podprůměrnou podívanou. Přesto lze „dokument“ Melania považovat za důležité svědectví o současném světě – vypráví totiž o principech propagandy, servilitě k mocným a novodobém budování kultu osobnosti.
🔎 O čem to je: „Děj“ filmu se dá shrnout do jedné věty: jde o pompézní pomník Melanie Trumpové. Přestože se prezentuje jako dokument, dokumentárního na něm není vůbec nic – postrádá autentický děj a spontánní výpověď, vše je dopředu pečlivě naaranžované a nahrané na kameru. Ani náznak blízkosti a otevřenosti, o hlavní protagonistce se vůbec nic osobního nedozvíme.
Na objednávku Amazon MGM Studios, společnosti dřívějšího Trumpova odpůrce a současného podporovatele Jeffa Bezose, film natočil režisér akčních snímků a blízký přítel první dámy USA Brett Ratner (Herkules, X-Men: Poslední vzdor).
A jde o nejdražší dokument světa: stál 40 milionů dolarů a dalších 35 milionů padlo na marketingovou kampaň. Stoprocentní kontrolu nad výsledkem měla sama Melania Trump, která v dokumentu figuruje coby hlavní protagonistka i výkonná producentka – což je paradox jakoukoli autenticitu vylučující.
👀 Jak to vidí Publico: Život americké první dámy by přitom jistě šel odvyprávět poutavě: vždyť jde o dceru automechanika a krejčové ze slovinského maloměsta (vyrůstala v čtyřtisícové Sevnici), ze které stala světově úspěšná modelka pracující s nejznámějšími módními tvůrci a fotografy. Její život se zásadně změnil poté, co se v roce 1998 na večírku k newyorskému Fashion Weeku seznámila s realitním magnátem a miliardářem Donaldem Trumpem, stala se jeho třetí manželkou a druhou pocházející ze země bývalého sovětského bloku. Dostala se tím do nejvyšších pater byznysu a politiky – i do blízkosti extrémně kontroverzních lidí.
To by ale nemohl film natáčet Brett Ratner, přítel nejen Melanie, ale také zesnulého a odsouzeného pedofila Jeffreyho Epsteina. Režisér byl v roce 2017 obviněn ze sexuálního obtěžování (ostatně nedávno vyplula na povrch fotografie, kde jsou zachyceni v srdečném objetí všichni tři – Epstein, Ratner i Melania Trump).
Dvouhodinový film se jakýmkoli kontroverzím vyhýbá, kritické otázky neklade. Sestává z dlouhých záběrů na dokonale upravenou Melanii, která kráčí na jehlách luxusními interiéry (ze zlatého „vkusu“ v Trump Tower oči přecházejí), zkouší šaty na inauguraci (a radí designérovi, co zlepšit), plánuje gala večeři a v obklopení ochranky se přesouvá z místa na místo – tu soukromým letadlem, tu v konvoji limuzín, tu ve vrtulníku.
Režisér buduje obraz Melanie – filantropky: při videohovoru s Brigitte Macronovou řeší vliv sociálních sítí na děti, na schůzce s jordánskou královnou probírá podporu sirotků a izraelské občance Avivě Siegelové, která unikla ze zajetí Hamásu v Gaze a snaží se osvobodit svého manžela, slibuje brzkou pomoc.
Kamera je na ni neustále upřená a Melania Trump působí jako studená strnulá socha, sfinga bez mimiky. Lidé okolo ní jsou nepodstatná stafáž, a pakliže film vzácně zachycuje dialog, jde o rozhovor hraný a dopředu připravený: všichni s první dámou souhlasí, chválí ji, váží si jejího názoru a na kameru o překot vyprávějí, jak je úžasná, div se u toho neklaní po pás jako carevně.
Její interakce s manželem nebo synem, který se filmem jen mihne, jsou stejně prkenné a bizarní jako celý dokument. Trump o své ženě několikrát prohlásí, že je „amazing“ (úžasná) nebo „incredible“ (neuvěřitelná) což jsou adjektiva, která v dokumentu zaznívají neustále. Když spolu jedou manželé Trumpovi autem, mluví o fascinující inteligenci jejich syna Barrona.
Komentář k filmu namluvila sama protagonistka. Text, který Melania se svým charakteristickým přízvukem deklamuje, je šroubovaný a odlidštěný stejně jako filmové záběry: jde o fráze o světovém míru, pomoci potřebným, hrdinství amerického lidu a budování lepších zítřků.
🔨 Verdikt: Pro člověka pamatujícího život v totalitním režimu, je filmový portrét první dámy USA znepokojivým déjà vu. V americkém kontextu je podobná, do očí bijící propaganda úplné novum – ale právě proto je dobré, že takový film vznikl. Americká First Lady z něj nezáměrně vychází jako figura totálně odtržená od skutečného života.
Film ukazuje, jak snadno se mohou filmové prostředky stát nástrojem politické propagandy .A jak lze jejich pomocí budovat novodobý kult osobnosti. Melania sice jako dokument selhává, jako varování, kam se společnost pozvolna posouvá, ale slouží velmi dobře.
