RECENZE: Melania, portrét carevny. Co o sobě americká první dáma bezděky prozrazuje
Snímek zachycující dvacet dní Melanie Trumpové před druhou inaugurací Donalda Trumpa do prezidentského úřadu je označován za nejstrašnější film roku. S tím nelze než souhlasit – přestože je dobře, že vznikl.
🚩 Proč je to důležité: Kina po celém světě zejí prázdnotou, a není to jen politickým bojkotem (i když tím především). I z pohledu filmařského jde o těžce podprůměrnou podívanou. Přesto lze „dokument“ Melania považovat za důležité svědectví o současném světě – vypráví totiž o principech propagandy, servilitě k mocným a novodobém budování kultu osobnosti.
🔎 O čem to je: „Děj“ filmu se dá shrnout do jedné věty: jde o pompézní pomník Melanie Trumpové. Přestože se prezentuje jako dokument, dokumentárního na něm není vůbec nic – postrádá autentický děj a spontánní výpověď, vše je dopředu pečlivě naaranžované a nahrané na kameru. Ani náznak blízkosti a otevřenosti, o hlavní protagonistce se vůbec nic osobního nedozvíme.
Na objednávku Amazon MGM Studios, společnosti dřívějšího Trumpova odpůrce a současného podporovatele Jeffa Bezose, film natočil režisér akčních snímků a blízký přítel první dámy USA Brett Ratner (Herkules, X-Men: Poslední vzdor).
A jde o nejdražší dokument světa: stál 40 milionů dolarů a dalších 35 milionů padlo na marketingovou kampaň. Stoprocentní kontrolu nad výsledkem měla sama Melania Trump, která v dokumentu figuruje coby hlavní protagonistka i výkonná producentka – což je paradox jakoukoli autenticitu vylučující.
👀 Jak to vidí Publico: Život americké první dámy by přitom jistě šel odvyprávět poutavě: vždyť jde o dceru automechanika a krejčové ze slovinského maloměsta (vyrůstala v čtyřtisícové Sevnici), ze které stala světově úspěšná modelka pracující s nejznámějšími módními tvůrci a fotografy. Její život se zásadně změnil poté, co se v roce 1998 na večírku k newyorskému Fashion Weeku seznámila s realitním magnátem a miliardářem Donaldem Trumpem, stala se jeho třetí manželkou a druhou pocházející ze země bývalého sovětského bloku. Dostala se tím do nejvyšších pater byznysu a politiky – i do blízkosti extrémně kontroverzních lidí.
To by ale nemohl film natáčet Brett Ratner, přítel nejen Melanie, ale také zesnulého a odsouzeného sexuálního zločince Jeffreyho Epsteina. Režisér byl v roce 2017 obviněn ze sexuálního obtěžování (ostatně nedávno vyplula na povrch fotografie, kde jsou zachyceni v srdečném objetí všichni tři – Epstein, Ratner i Melania Trump).
Dvouhodinový film se jakýmkoli kontroverzím vyhýbá, kritické otázky neklade. Sestává z dlouhých záběrů na dokonale upravenou Melanii, která kráčí na jehlách luxusními interiéry (ze zlatého „vkusu“ v Trump Tower oči přecházejí), zkouší šaty na inauguraci (a radí designérovi, co zlepšit), plánuje gala večeři a v obklopení ochranky se přesouvá z místa na místo – tu soukromým letadlem, tu v konvoji limuzín, tu ve vrtulníku.
Režisér buduje obraz Melanie – filantropky: při videohovoru s Brigitte Macronovou řeší vliv sociálních sítí na děti, na schůzce s jordánskou královnou probírá podporu sirotků a izraelské občance Avivě Siegelové, která unikla ze zajetí Hamásu v Gaze a snaží se osvobodit svého manžela, slibuje brzkou pomoc.
Kamera je na ni neustále upřená a Melania Trump působí jako studená strnulá socha, sfinga bez mimiky. Lidé okolo ní jsou nepodstatná stafáž, a pakliže film vzácně zachycuje dialog, jde o rozhovor hraný a dopředu připravený: všichni s první dámou souhlasí, chválí ji, váží si jejího názoru a na kameru o překot vyprávějí, jak je úžasná, div se u toho neklaní po pás jako carevně.
Její interakce s manželem nebo synem, který se filmem jen mihne, jsou stejně prkenné a bizarní jako celý dokument. Trump o své ženě několikrát prohlásí, že je „amazing“ (úžasná) nebo „incredible“ (neuvěřitelná) což jsou adjektiva, která v dokumentu zaznívají neustále. Když spolu jedou manželé Trumpovi autem, mluví o fascinující inteligenci jejich syna Barrona.
Komentář k filmu namluvila sama protagonistka. Text, který Melania se svým charakteristickým přízvukem deklamuje, je šroubovaný a odlidštěný stejně jako filmové záběry: jde o fráze o světovém míru, pomoci potřebným, hrdinství amerického lidu a budování lepších zítřků.
🔨 Verdikt: Pro člověka pamatujícího život v totalitním režimu, je filmový portrét první dámy USA znepokojivým déjà vu. V americkém kontextu je podobná, do očí bijící propaganda úplné novum – ale právě proto je dobré, že takový film vznikl. Americká First Lady z něj nezáměrně vychází jako figura totálně odtržená od skutečného života.
Film ukazuje, jak snadno se mohou filmové prostředky stát nástrojem politické propagandy a jak lze jejich pomocí budovat novodobý kult osobnosti. Melania sice jako dokument selhává, jako varování, kam se společnost pozvolna posouvá, ale slouží velmi dobře.
