„Velký den pro Ameriku.“ Trumpova cla přicházejí. Kdo má „deal“ – a kdo ne?
Státy, které s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nedosáhly obchodní dohody, mají od pátku platit nová cla. Trump uvedl, že termín se už posouvat nebude. Zasáhnout ale ještě může soud.
🚩 Proč je to důležité: Americká celní opatření a nové dohody mohou zásadně ovlivnit globální obchod, ceny zboží i geopolitické vztahy.
➡️ Co se stalo: Zatímco Trump zdůrazňuje uzavřené dohody, mnoho obchodních partnerů USA už ví, že jejich vývoz do Spojených států bude od pátku zatížen vyššími cly. Trump ve středu prohlásil, že 1. srpen bude „velký den pro Ameriku“.
Americká administrativa chtěla dojednat „90 dohod během 90 dní“, to se jí ani vzdáleně nepovedlo. Uzavřela osm rámcových dohod. Cla však budou stále výrazně vyšší než sazby, které platily před začátkem druhého Trumpova období.
📈 Vybrané dojednané dohody:
- Evropská unie: Dohoda zahrnuje základní clo ve výši 15 procent, včetně klíčového automobilového sektoru, farmacie a polovodičů. EU podle Bílého domu chystá nákup amerických energií v hodnotě 750 miliard dolarů (cca 15 bilionů korun) a investice do USA v hodnotě 600 miliard dolarů (cca 12 bilionů korun).
- Velká Británie: Britské výrobky budou podléhat základní sazbě 10 procent s výjimkami pro některá odvětví. Na oplátku muselo Spojené království dále otevřít svůj trh pro americký etanol a hovězí maso, což vyvolalo obavy. Británie byla první zemí, která dohody s USA dosáhla.
- Japonsko: Japonské zboží postihnou 15procentní cla, a to včetně automobilů – odvětví loni tvořilo 30 procent japonského vývozu do USA. Cla ve výši 50 procent na japonskou ocel a hliník budou nadále platit. Bílý dům uvedl, že Japonsko bude v USA investovat 550 miliard dolarů (cca 11,5 bilionu korun), což Trump dříve označil za „možná největší dohodu všech dob“.
📉 Hrozící cla: Některým zemím se nepodařilo dohodu uzavřít a pravděpodobně to již nestihnou. Čeká je tak navýšení cel. Výjimkou je Čína, které se to podařilo díky tvrdé vyjednávací pozici.
Vybrané země, které ještě dohodu nemají:
- Čína: Čínská lidová republika dostala výjimku a dohoda se ještě dojednává. Země na hrozby a uvalení cel reagovala zavedením vlastních cel na americké zboží a zablokovala vývoz klíčových vzácných kovů a součástek využívaných americkým obranným a technologickým průmyslem.
- Brazílie: Jedna z mála velkých ekonomik, se kterou mají USA obchodní přebytek – přesto Trump oznámil, že uvalí 50procentní clo na dovoz. Tento krok spojil s tím, co označil za „hon na čarodějnice“ proti bývalému brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi, který je obviněn z pokusu o státní převrat.
- Indie: Na zboží z Indie Trump uvalil clo 25 procent, k čemuž ještě připočítá další „pokutu“ za nákup zbraní a energií z Ruska během války na Ukrajině.
- Mexiko: Trump pohrozil, že na dovoz uvalí 30procentní clo. Mexiko viní z toho, že nedělá dost proti pašování drog. Země je největším obchodním partnerem USA a stejně jako kanadské, i mexické zboží je před výjimečnými cly zčásti chráněné dohodou USMCA, která v roce 2020 nahradila Severoamericku dohodu o volném obchodu (NAFTA).
- Kanada: Trump hrozí 35procentním clem na dovoz, který není pokrytý dohodou USMCA. Výjimkou mají být automobily s 25procentním clem a ocel a hliník s 50procentním clem. Ve středu Trump prohlásil, že kanadské rozhodnutí podpořit státnost Palestiny „znesnadní uzavření obchodní dohody“.
👀 Co dál sledovat: Ve čtvrtek – několik hodin předtím, než má vstoupit v platnost nová vlna cel – odvolací soud USA projedná, zda má prezident vůbec pravomoc cla uvalit. Trump je totiž stanovuje pomocí exekutivních příkazů.
