Fialovi důvěřují spíš Slováci než Češi. Babiš to má obráceně
Jestli se Češi a Slováci v něčem zásadně neshodnou, tak je to důvěra v Andreje Babiše (ANO), alespoň podle průzkumu agentury Median. Z toho totiž vyplynulo, že mu důvěřuje 37 procent Čechů, ale pouze 18 procent Slováků. Slováci zase víc důvěřují Petru Fialovi (ODS), kterému vyjádřilo podporu 28 procent z nich. U Čechů to bylo 23 procent.
🚩 Proč je to důležité: Česko a Slovensko jsou si kulturně blízké i vzhledem ke společné historii. Průzkum ale naznačuje, že řadu věcí vidí obyvatelé obou zemí výrazně jinak.
➡️ Co se stalo: Babiš se ve své rodné zemi těší menší důvěře než třeba polský premiér Donald Tusk (28 %) nebo maďarský premiér Viktor Orbán (22 %). A ukrajinský premiér Volodymyr Zelenskyj měl u Slováků dokonce důvěru na úrovni 29 procent.
Mezi Čechy naopak vyšel Babiš v žebříčku jako vůbec nejdůvěryhodnější politik. Zmiňovaných 37 procent českých respondentů uvedlo, že mu „rozhodně důvěřují“ a „spíše důvěřují“. Na druhém místě skončil francouzský prezident Emmanuel Macron s 36 procenty.
Premiér Petr Fiala se s 23 procenty důvěry naopak v Česku řadí až za ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterému věří 35 procent Čechů. Ještě méně důvěry než Fiala má v očích české veřejnosti slovenský premiér Robert Fico (17 %).
Data sbíral Median koncem března 2025, v období prvních mírových jednání vedených novou americkou administrativou. Výzkumníky zajímalo, jak respondenti důvěřují v současné situaci vybraným politikům.
🔎 Kontext: Slováci vidí zkrátka některé osobnosti jinak než Češi. Slovenská veřejnost má třeba vyšší důvěru k předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové (27 % oproti českým 19 %).
„Vyvrhelem“ průzkumu je ruský prezident Vladimir Putin. Nedůvěru k němu vyjádřilo 77 procent Čechů a 66 procent Slováků – v obou zemích je tak považován za vůbec nejméně důvěryhodného politika.
V čem se naopak Češi a Slováci shodují, jsou obavy z válečného konfliktu ve střední Evropě, případně přímo v domácím prostředí. Po vypuknutí války na Ukrajině se toto nebezpečí zvýšilo podle 71 procent Čechů a 74 procent Slováků. Výraznější rozdíly mezi oběma národy se v tomto ohledu neprojevily. Češi ale o něco častěji než Slováci uvádějí, že riziko zůstalo stejné, nebo se dokonce snížilo – tvrdí to 22 procent Čechů oproti 17 procentům Slováků.
