PŘEHLEDNĚ: Ústavní soud bude řešit skryté koalice. Problematické jsou dva paragrafy
Ústavní soud bude ve středu projednávat problematiku údajných nepřiznaných koalic. To po něm žádá strana Volt, která se domnívá, že hnutí Stačilo! klame voliče, protože jsou na jeho kandidátce členové KSČM a SOCDEM. Publico má ústavní stížnost k dispozici. Co přesně Volt po soudcích požaduje?
🚩 Proč je to důležité: Ústavní soud může rozhodnout, že Stačilo! podléhá vyšší volební klauzuli, a tím pádem by se nemuselo dostat do Sněmovny. Volt také žádá, aby se případně zrušila část zákona o volebních klauzulích.
➡️ Co se stalo: Strana Volt Česko se obrátila začátkem září na Ústavní soud. Tvrdí totiž, že hnutí Stačilo! je skrytou koalicí a mělo by podléhat vyšší hranici pro vstup do Sněmovny.
Dříve podala žaloby ke krajským soudům. Ty mu však nevyhověly. Naději Voltu ale dal poslední rozsudek Krajského soudu v Brně. Ten Stačilo! skutečně označil za koalici, ale kandidaturu nezrušil. Volt se tak obrátil na Ústavní soud.
Podle stížnosti, kterou má Publico k dispozici, Volt přímo nežádá, aby soud zakázal hnutí kandidaturu, ale aby vyjasnil dvě klíčové části zákona o volbách.
📢 Co říkal Volt v žalobě: „Snahou je od počátku vyjasnit a narovnat pravidla volební soutěže pro všechny a zajistit jejich předvídatelné a rovné uplatnění.“
„(Strana Volt) je přesvědčena o tom, že je třeba autoritativně vyložit ust. § 31 odst. 1 Zákona o volbách do PČR tak, aby správní orgány i soudy měly dostačující vodítka pro to, aby mohly již v registrační fázi zkoumat, zda kandidující subjekt materiálně naplňuje znaky koalice, a tedy včas před volbami a pro voliče transparentně tak určit, zda se na takový subjekt po volbách bude aplikovat aditivní uzavírací klauzule dle § 49.“
Volt argumentuje, že soudy v době, kdy mají posoudit, zda se do voleb hlásí strana, nebo koalice, pouze kontrolují, co je napsáno v přihlášce, ale neověřují, zda to tak skutečně je.
Soudy se v předchozích rozhodnutích opíraly o výklad, že koalicí je pouze to uskupení, které se jako koalice označí. Volt v žalobě podotýká, že pokud by měly soudy plnit pouze tuto funkci, měly by označit za koalici i hnutí, které by svého názvu pouze přidalo slovo koalice. A takové hnutí by pak muselo získat 8 procent ve volbách, aby se dostalo do Sněmovny.
Klíčové části Zákona o volbách:
§ 31 – Podávání kandidátních listin
(1) Kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena,9) a jejich koalice; za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název.
§ 49 – Postup politických stran, politických hnutí a koalic do prvního skrutinia
(1) Český statistický úřad zjistí,
a) které politické strany nebo politická hnutí získaly méně než 5 procent z celkového počtu platných hlasů,
b) které koalice složené ze 2 politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 8 procent z celkového počtu platných hlasů,
c) které koalice složené ze 3 a více politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 11 procent z celkového počtu platných hlasů.
„V případě, že by pak Ústavní soud shledal, že stávající znění ustanovení § 31 odst. 1 Zákona o volbách do PČR neumožňuje materiální posuzování koalic, pak jej stěžovatelka navrhuje pro jeho neústavnost zrušit a doporučit zákonodárci novou a srozumitelnější úpravu.“
Volt de facto říká, že pokud soudy nemohou ověřit, zda je uskupení stranou, či koalicí, pozbývá smysl vyšší volební klauzule pro koalice. A měla by se zrušit či upravit.
🔎 Kontext: Volt připomíná, že Ústavní soud již v minulosti zrušil část volebního zákona a také rozhodl o odložení termínu konání voleb. To se stalo v roce 2009.
Takzvané nepřiznané koalice nejsou podle odborníků a většiny soudů v rozporu se zákonem. Například Nejvyšší správní soud v roce 2014 uvedl, že „pouhá skutečnost, že název subjektu kandidujícího ve volbách obsahuje názvy více politických stran, nebo že došlo k personálnímu propojení, ještě neznamená, že jde o volební koalici“.
Zároveň ale připustil, že pokud by šlo o skutečnou koalici, jejímž cílem je obejít zákonná pravidla, návrh na vyškrtnutí kandidátky by mohl být opodstatněný.
🏁 Jak by dopadly jako koalice: Z průzkumů vyplývá, že pokud by se na subjekty uplatnila klauzule pro koalice, Stačilo! by se do Sněmovny nedostalo. Koalice tří a více stran totiž musejí získat přes 11 procent, spojenectví dvou subjektů přes osm procent.
Stačilo! má podle posledního průzkumu STEM 7,7 procenta.
👀 Co dál sledovat: Není jasné, zda soud ve středu rozhodne. Ani zda to stihne do voleb. Většinou plénum k rozhodnutí potřebuje více času, loni to bylo v průměru 234 dní.
