ANALÝZA: Otázky pro Petra Macinku po přečtení jeho „amerického“ článku
Ministr zahraničí sepsal v článku pro americký New York post svůj recept na „vyléčení“ Západu. Na co jeho text poukázal a jakých zásadních otázek se vyhnul?
🚩Proč je to důležité: Petr Macinka sklízí díky své konfrontaci s Hillary Clintovovou v Mníchově úspěchy ve Washingtonu, hnutí MAGA a u samotného Donalda Trumpa. Otázkou nyní je, jak tuto nově nabytou popularitu využije. A zda mu pomůže při řešení opravdu složitých problémů před českou zahraniční politikou.
🌐 Co se stalo: Americký bulvární deník The New York Post otiskl komentář českého ministra zahraničí Petra Macinky. V textu nabídl „několik rad, jak může Západ přežít“. Jde o dobře sesumírované argumenty jedné strany fronty kulturní války, která probíhá napříč západní společností.
Stručný sumář textu: Trump nerozbil Západ, pouze se elity odcizily lidem. Armády bojují za lid, národ a způsob života. Největší nebezpečí spočívá v ohrožování národní suverenity a válce elit s realitou, v pokusech o převýchovu lidí z vládního úřadu. Aliance musí stát na vzájemném respektu. Macinka chce silné NATO a podle něj skuteční partneři respektují vzájemnou suverenitu. Pokroková ideologie, či dokonce woke revoluce se nemá plést do zahraniční politiky. Demokracie znamená respekt k výsledku voleb, podle Macinky se má přestat s tím, že každé vítězství konzervativců je považováno „za hrozbu pro demokracii“. Biologickou realitu nepřemůže legislativa, obrana Západu musí začít doma – s tím, že nebudeme hnít a budeme doma silní. A začít máme u rodiny, víry a národní odpovědnosti.
✅ S čím lze souhlasit: Tolik Macinka a jeho ideologický manuál. V zásadě si také myslím, že Západ potřebuje zařadit zpátečku. Je potřeba deregulovat, odbourávat byrokracii, vrátit zelenou politiku do racionálních dimenzí (už jen proto, že Evropa sama boj s klimatickou změnou nevyhraje), zajistit dostupnou a stabilní energii apod. Buď to ještě zvládnou lídři jako Friedrich Merz, nebo se dostanou i všude v západní Evropě k moci národní konzervativci, kterým Macinka fandí – v Německu AfD, v Nizozemsku Wilders a ve Francii Le Penová a Bardella –, a začnou tuhle politiku zkoušet dělat oni. Francie se na to už možná pomalu připravuje. Proč vlastně ne, dalo by se říci. Politický střed měl možnost zařadit zpátečku či brzdit sám, a zatím to vypadá, že až dosud promarnil příležitost.
❌ V čem je potíž: Potíž je v tom, že takhle jednoduché to není. Ono to vypadá, že stačí, když se ideologicky proměníme, zařadíme zpátečku a budeme vlídní na Donalda Trumpa – a tím se všechno vyřeší, protože Trump pak bude hodný na ty evropské země, které si zvolí národovce, konzervativce a lidu blízké a neodtažité politiky (když je ten „populista“ ošklivé slovo). A když si je zvolí celá Evropa, budou Trump a Vance zase hodní na celou Evropu.
⁉️ Nezodpovězené otázky: Podobně jako projev Marca Rubia na bezpečnostní konferenci v Mnichově, i Macinkův článek pro NY Post se vyhýbá složitějším, ale bohužel kruciálním tématům.
1️⃣ Na prvním místě je Ukrajina. Marco Rubio o ní neřekl ani slovo a Macinka o ní nenapsal do NY Post taky ani slovo. The Wall Street Journal cituje německý Kiel Institute a konstatuje, že americká pomoc pro Ukrajinu se loni snížila o 99 procent. Evropa tuto pomoc prudce zvýšila a nahradila většinu výpadků. A je to podle Macinky dobře, nebo špatně? Vláda, v níž ministrem zahraničí, odmítla na evropské úrovni spolu se Slovenskem a Maďarskem ručit za další pomoc Ukrajině. Možná bude mír, tatík Trump to přece nějak zařídí. Ale co když ne? Je ruská hrozba reálná, nebo není? Utáhne to Evropa s pomocí Ukrajině sama? A jak dlouho? Je agresivní imperialismus hrozba, nebo jsou jedinou hrozbou oni uvědomělí pokrokáři?
2️⃣ Ministr Macinka má pravdu, že nemá smysl hrozit koncem demokracie, když to vypadá, že někde v Evropě vyhraje někdo konzervativní. Možná by ale pomohlo, kdyby národní konzervativci přestali bagatelizovat ruskou imperiální hrozbu. Minulá vláda mluvila možná o Ukrajině příliš a dost flákala vše ostatní, tahle se zase tváří, že Ukrajinu nemusí řešit vůbec.
3️⃣ Průměrná cena 155mm munice v Evropě činí 4 000 dolarů za kus, Rusové platí 1 000 dolarů za 152mm granát. Vyrábějí je navíc třikrát rychlejším tempem než Evropa. Otázka je, zda se Evropa obejde bez větší integrace a centralizace zbrojních nákupů. Chceme to?
4️⃣ Pan ministr v článku píše, že spojenci musejí respektovat vzájemnou suverenitu. Týká se to i Trumpových hrozeb ohledně Dánska, respektive Grónska, nebo Kanady? Myslel to Macinka takhle? Co cla pana tatíka Trumpa? Jsou fajn?
5️⃣ Leckdo se domnívá, že Evropu a USA čeká ostrý konflikt ohledně amerických technologických firem, sociálních sítí a AI s evropskou regulací. Bude to dost drsné a disputace o Grónsku bude vedle toho vypadat jako bagatelní záležitost. Amerika vyvine ostrý nátlak, bude volat po svobodě projevu, ale i kdyby EU chtěla udělat u stolu nějaký kompromis, zrušit platnou evropskou legislativu není z definice možné rychle. Jaký bude mít názor Česká republika?
6️⃣ Mario Draghi napsal ve své zprávě, že aby EU vůbec mohla uvažovat o zvýšení konkurenceschopnosti, musí odstranit bariéry na jednotném trhu a vytvořit jednotný kapitálový trh. Chceme to, nebo nám bude dobře i bez toho?
Od Macinkova článku do novin nešlo samozřejmě očekávat, že odpoví na všechny otázky české zahraniční politiky. Doufejme ale, že se odpovědi dočkáme co nejdřív.
