Průlom v námořní dopravě. Čínská cesta přes Arktidu zlevní Evropanům zboží

➡️ Co se stalo: Loď s názvem Istanbulský most v posledních dnech naložila v čínských přístavech 4 900 kontejnerů se zbožím určeným pro západní trhy. O víkendu zakotvila v přístavu Čou-šan ve městě Ning-po jižně od Šanghaje, odkud vyplula na „přelomovou“ plavbu.

Cílem je britský přístav Felixstowe – největší kontejnerový přístav Spojeného království, který odbavuje téměř polovinu britského kontejnerového obchodu. Poté loď zamíří do nizozemského Rotterdamu, německého Hamburku, a nakonec do polského Gdaňsku.

Díky arktické trase má plavba z Ning-po do Felixstowe trvat jen 18 dní. Tradiční cesta přes Indický oceán a Suezský průplav zabere zhruba 40 dní. Čína proto označuje tuto plavbu za novou kapitolu v dějinách globální námořní dopravy, píše například list The Times. 

Podle čínských státních médií se tímto počinem otevírá nová dopravní tepna mezi Evropou a Čínou. „Na pozadí konfliktů a celních tlaků arktická trasa (…) nejen zvýší efektivitu, ale také sníží náklady a prohloubí propojení Číny s dalšími zeměmi,“ uvádí čínský deník, který ji nazývá i „mrazivou hedvábnou cestou“.

❓ Reálný dopad: Využití arktické trasy má geopolitický význam. Loď totiž pluje do Evropy téměř výhradně podél ruského severního pobřeží, čímž se vyhýbá dohledu amerického námořnictva.

Rusko i Čína usilují o častější využívání této cesty. Oteplování a ústup ledovců sice umožňují častější plavby, přesto se odhaduje, že touto trasou může proplout nanejvýš několik stovek lodí ročně – a to pouze během letní sezony. 

Suezským průplavem běžně projde kolem 20 000 lodí ročně, i když kvůli válce v Gaze se tento počet snížil zhruba na polovinu.

V současnosti se část severní trasy využívá hlavně k přepravě ropy a zkapalněného zemního plynu z ruského Murmansku do Číny.

🔎 Kontext: Ruský prezident Vladimir Putin začátkem září na mezinárodním ekonomickém fóru ve Vladivostoku prohlásil, že Rusko bude v příštích letech intenzivně rozvíjet transarktický dopravní koridor. Cílem je, aby severní trasa fungovala nepřetržitě – 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Podle ruské agentury Sputnik plánuje Moskva do roku 2030 modernizovat arktické a dálnovýchodní přístavy a letiště a pokračuje v budování flotily ledoborců.

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek uvedlo, že Peking chce na rozvoji trasy s Ruskem spolupracovat.

👀 Co dál sledovat: S postupujícím globálním oteplováním a rozvojem technologií získává arktická oblast stále větší význam nejen pro Rusko. Někteří analytici v této souvislosti upozorňují i na amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho „posedlost“ Grónskem.