Rusko pátý rok války zvládne, tvrdí experti. Musí ale verbovat i alkoholiky a nemocné
Ani čtyři roky války nevedly k oslabení schopnosti Ruska pokračovat ve válce – a hrozba pro Evropu nadále roste, varují britští analytici. Moskva podle nich dokáže v invazi pokračovat i navzdory rostoucím ekonomickým tlakům a problémům s lidskými zdroji.
🚩 Proč je to důležité: Podle britského institutu hrozí nejen pokračující lidské a materiální ztráty na obou stranách války, ale také rostoucí riziko pro evropskou bezpečnost.
➡️ Co se stalo: Podle britského Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) existuje k dnešnímu dni „jen málo náznaků“, že by došlo k oslabení válečných možností Ruské federace v právě začínajícím pátém roce války.
Think‑tank informoval, že Kreml loni vynaložil na obranu nejméně 186 miliard dolarů (zhruba 3,8 bilionu korun), což představuje meziroční reálný nárůst o 3 procenta. Výdaje odpovídaly 7,3 procenta ruského HDP – pro srovnání tedy více než dvojnásobku podílu HDP, které na obranu jdou ve Spojených státech.
Ačkoli ruská ekonomika v současnosti zpomaluje, což by mohlo vést k „potenciálnímu poklesu“ reálných vojenských výdajů v roce 2026, je třeba tento vývoj posuzovat v kontextu několika předchozích let prudkého růstu. Ruské vojenské výdaje se totiž od roku 2021 v reálném vyjádření zdvojnásobily, tvrdí IISS.
Očekává se, že Rusko nadále bude výrazně investovat do vojenské techniky i náboru a v dohledné době bude pokračovat v intenzivních pozemních i leteckých útocích proti Ukrajině.
❓ Zpomalení: Znalec IISS pro Rusko a bývalý britský velvyslanec v Bělorusku Nigel Gould‑Davies uvedl, že se objevují „narůstající náznaky, že tempo ruského náboru začíná zaostávat za měsíčními ztrátami“ na bojišti. Moskva však může snížit míru ztrát omezením tempa nákladných ofenziv, píše britský list The Guardian.
Rusko podle odhadů verbuje 30 až 35 tisíc lidí měsíčně. Gould‑Davies nicméně dodal, že kvalita jednotek klesá, protože náboráři se podle něj musí obracet na „alkoholiky, drogově závislé a nemocné“.
Odhady ruských ztrát – tedy počtu zabitých a zraněných, kteří se nemohou vrátit do boje – se liší. Západní představitelé udávají v posledních měsících odhady 30 až 40 tisíc ztrát za měsíc, Ukrajina uvádí cílové ztráty až 50 tisíc. Například podle odhadu ruského opozičního serveru Meduza, který pracuje s otevřenými daty, mohou ruské ztráty dosahovat přibližně 27 tisíc lidí za měsíc. To podle médií není dost na to, aby se ruské síly ocitly ve strategické krizi a Moskva musela riskovat nucenou mobilizaci.
🪖 Posílení: Moskva během války vyvíjí nové bojové taktiky, rakety a útočné drony. To podle IISS podtrhuje potřebu, aby země NATO zvýšily investice do protiraketové obrany a systémů proti dronům. Potřeba těchto opatření se podle Gould‑Daviese ukázala loni v září, kdy ruské drony přeletěly nad Polskem, což vedlo k uzavření několika letišť a k výzvám, aby obyvatelé zůstali doma.
Podle IISS globální výdaje na zbrojení v roce 2025 vzrostly na zhruba 54 bilionů korun, meziročně o 2,5 procenta více, což je procentuálně menší růst než v předchozích letech. Výrazně ale zbrojí právě Evropa – nyní se podílí na více než 21 procentech globálních výdajů, oproti 17 procentům v roce 2022. Tahounem evropských armádních investic je především Německo, jehož meziroční výdaje loni vzrostly o 18 procent.
