„Nic jim nedlužíme“. Polskem se šíří protiukrajinská nálada
Po vypuknutí ruské agrese proti Ukrajině patřilo Polsko k největším podporovatelům napadené země. Se zhruba jedním milionem příchozích se zároveň stalo klíčovým poskytovatelem pomoci ukrajinským uprchlíkům – a to se souhlasem polské veřejnosti. Nyní se však nálady ve společnosti mění a je to patrné i v politice.
🚩 Proč je to důležité: Polsko je klíčové pro pomoc napadené Ukrajině. Zhoršující se vztahy na společenské i politické úrovni mohou tuto roli do budoucna oslabit.
➡️ Co se stalo: Podle dat evropského statistického úřadu Eurostat se k říjnu 2025 nacházelo v Polsku přibližně 965 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou. V Německu je to zhruba 1,2 milionu a v Česku kolem 390 tisíc. Polsko tak hostí až 23 procent všech ukrajinských uprchlíků v EU, což z něj činí jednu z hlavních přijímajících zemí.
Zpočátku se tento krok těšil masivní podpoře veřejnosti. V roce 2022 podle průzkumů podporovalo přijímání ukrajinských uprchlíků více než 90 procent Poláků. Postupem času však tato podpora výrazně oslabila. Aktuální průzkumy ukazují, že dnes se pohybuje přibližně kolem poloviny populace. Změna nálad je patrná nejen v číslech, ale i v každodenním životě a veřejné debatě, upozorňuje britský deník The Guardian.
„Ve společnosti panuje postoj, že už Ukrajincům nic nedlužíme,“ řekl listu Piotr Buras z Evropské rady pro zahraniční vztahy ve Varšavě.
😡 Kde se bere nenávist: Negativní postoje se zpočátku objevovaly především na internetu, přičemž někteří z nich obviňovali proruské boty a takzvané „trollí farmy“. „Od léta ale zaznamenáváme poměrně velký počet lidí, kteří nám hlásí útoky – naštěstí zatím převážně slovní,“ řekl listu Oleksandr Pestrykov z Ukrajinského domu ve Varšavě.
Výrazným momentem se staly události kolem srpnového koncertu běloruského rappera Maxe Korže na varšavském stadionu. Záběry lidí, kteří na něm mimo jiné mávali červeno-černou vlajkou Ukrajinské povstalecké armády (UPA), se staly na polském internetu virálními, píše list.
UPA během druhé světové války masakrovala etnické Poláky během čistek v tehdejší Volyňské oblasti a její vlajka je proto pro mnoho Poláků nepřijatelná – zatímco pro část Ukrajinců může představovat pouze vyjádření vlastenectví. Událost vedla také k deportaci 57 Ukrajinců a šesti Bělorusů.
Polský premiér Donald Tusk následně obvinil „cizí agenty a místní idioty“ z podněcování protiukrajinských nálad, což je podle něj „součást Putinovy strategie“. Nový polský pravicový prezident Karol Nawrocki poté vyzval k legislativní úpravě, která by zobrazování vlajky UPA učinila trestnou, psal například server Ukrainska Pravda.
👨💼 Postoj prezidenta: Koncem srpna Nawrocki rovněž vetoval zákon, který měl prodloužit stávající pomoc Ukrajině. Veto ohrozilo jak vyplácení sociálních dávek ukrajinským uprchlíkům v Polsku, tak polské financování služby Starlink, kterou využívá ukrajinská armáda (psali jsme zde). Přestože se nakonec podařilo dosáhnout kompromisu, krok signalizoval možnou změnu přístupu.
Nawrocki zároveň opakovaně zdůrazňuje historická témata spojená s polsko-ukrajinskými vztahy a klade důraz na podmíněnost další podpory. Od svého nástupu do funkce Kyjev nenavštívil a jeho vyjádření kontrastují s přístupem polské vládní koalice. Když jej ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil ve Varšavě, Nawrocki mu mimo jiné daroval knihu „Dokumenty o volyňském zločinu“.
👀 Co dál sledovat: Polsko bude Ukrajinu nadále podporovat – přinejmenším z bezpečnostních a strategických důvodů, shodují se znalci. Otázkou však zůstává, jak silná tato podpora bude a jak se bude Ukrajincům v Polsku dál žít.
