21 otázek: Nejdůležitější je žít na plný pecky a s úsměvem, říká ultracyklista Daniel Polman
Žije v Nové Pace – a nedá na ni dopustit. Na kole už ale objel pěkný kus světa, a to způsobem, jakým zřejmě nikdo z nás. Daniel Polman se věnuje ultracyklistice, což jsou extrémní závody, kdy jezdci zdolávají náročné trasy o délce několika tisíc kilometrů během pár dní.
Je českým rekordmanem v čtyřiadvacetihodinovce, kdy za den ujel 911 kilometrů. O své účasti na závodu NorthCape – Tarifa, kde urazil 7400 kilometrů za 25 dní, napsal knihu Rychlejší než vítěz. Je autorem pohádkové trilogie Prapodivné cesty Nezmarů, Nezmaři nic nezmaří a Kouzelné dary pro Nezmary nebo knižního rozhovoru s protikomunistickou odbojářkou Blankou Čílovou Holka statečná. Za svůj největší životní úspěch ale nepovažuje medaile ani knížky. Dokážete si tipnout co?
Kterou část dne máte nejraději a proč?
Večer. Mívám kreativní náladu.
Zdají se vám sny? Jaké nejčastěji?
Sny si vůbec nepamatuju a nevnímám je. Jestli, tak maximálně dva do roka. Ale pár snů jsem už prožil, aniž bych u toho spal. Zažil jsem to především díky sportu.
V co absolutně věříte?
V přírodu, dobro a vlastní mysl i tělo.
Čeho se v dnešní době obáváte?
Lidské hlouposti.
Jakou radu byste dal sám sobě ve dvaceti letech?
Asi nic. Radit dvacetiletému klukovi je marný. Metoda pokus-omyl je vždy ta nejlepší cesta životem. Ale abych teda vyplodil alespoň jedno moudro, tak bych si poradil asi toto: Jdi si vždy za svým srdcem a nezaprodávej se povrchním cílům jiných. Já tak žil vždycky, jen teď to můžu pojmenovat.
Existuje umělecké dílo, které ovlivnilo váš život?
Stovky metalových a rockových písní. Obrovsky mi ho zkvalitnily a dodávají mi fakt silnou energii.
Která kniha nebo film vás nejvíc zasáhly v poslední době?
Z filmů to bude dokument Sklo: mistrovská harmonie a asi i F1 kvůli kameře a zvuku (jinak totální americká stupidita), knihy Morávkova zpověď od Pavla Černého, Vyvrhel od Samira Hausera a Otakarem Brouskem skvěle načtená audiokniha Jmenuju se Ozzy.
Cestujete za uměním? Kam naposledy?
Cestuju za tím nejkrásnějším uměním, jaké na planetě máme – za horami, pouštěmi, jezery, oceány, východy a západy slunce.
Které město vás nikdy neomrzí?
Nová Paka a rakouský Graz.
Jakou hudbu si nejčastěji pouštíte?
Metal.
Která historická událost nejvíc formovala váš život?
Obnovení svobodného demokratického režimu.
Které osobnosti současnosti považujete za inspirativní?
Všechny, které jedou na plné pecky, ač to v jejich věku není obvyklé. Mick Jagger, Jarda Jágr, horolezec Peter Habeler, autokrosař Jarda Hošek, pan Seeman, jenž jezdí na kole běžně 150 km za den ve věku 81 let, Blanka Čílová, která vyběhne v 96 letech schody a má kondici i stav mysli na úrovni o 40 let mladší ženy.
Kdybyste mohl strávit večer s kýmkoli z minulosti, kdo by to byl?
Můj děda Jarda Karhan. Mimochodem, setkání s ním jsem si „udělal“ v pohádkové trilogii, kterou jsem napsal. Byl to i můj velký kamarád. Chybí mi. Pokud chcete globálně známé figury, tak ze sportovců Ayrton Senna, z kultury asi Ozzy Osbourne a z politiků (i kultury) Václav Havel. Všichni to byli skvělí lidé, srdcaři, kteří ovlivnili miliony lidí, a jejich odkaz tu bude po generace dál.
Jak nejradši odpočíváte?
Odpočívání je moje velmi slabá disciplína. Napadá mě spánek.
Kdybyste mohl na chvíli změnit profesi, co by vás lákalo?
Být frontmanem nějaké úspěšné kapely a zažít mega velký koncert.
Které předměty by se měly povinně vyučovat ve škole?
Stávající model je asi v pohodě, jen bych zdvojnásobil hodiny tělocviku, těch je prachbídně málo.
Vadí vám něco v současné češtině?
Nevadí mi vůbec nic.
Jakou superschopnost byste chtěl mít?
Mě baví mít limity, poznávat je a umět s nimi hrát co nejvyšší hru. Mít jakoukoliv superchopnost by byla hrozná nuda.
Co považujete za svůj dosavadní největší úspěch?
Že jsem spoluzaložil fungující rodinu a s manželkou a dvěma dcerami se máme fakt rádi a baví nás být spolu.
Co je podle vás největší luxus?
Umírat ve vysokém věku s dobrým svědomím a s pocitem naplněného života. To si ale potvrdím, doufám, až za víc než 50 let. Z mého aktuálního pohledu to je žít ve svobodné zemi bez většího vlivu diktátorských režimů, a navíc se mít dobře i po ekonomické stránce a mít k tomu všemu sociální jistoty. Žít v České republice je obrovský luxus. Bohužel ne všichni její obyvatelé si to uvědomují a část by se toho luxusu dokonce i ráda vzdala ve prospěch všem rovné bídy a nesvobody, jakou jsme tu měli před rokem 1989.
A co je v životě nejdůležitější?
Zdraví, rodina, kamarádi a taky mít nějaké záliby, koníčky. Užít si ty roky, co tu máme vyměřené, na plný pecky a převážně s úsměvem na rtech.
