POZVÁNKA: Města, akty i portréty. Dílo fotografa Josefa Proška je k vidění u Sudka
Světový den fotografie připadá na 19. srpna. A jak nejlépe tento svátek oslavit? Přece výstavou. V komorní Galerii Josefa Sudka v Praze je nyní ke zhlédnutí tvorba Josefa Proška – autora výrazných fotografií Prahy, Paříže, ale také zátiší a portrétů českých výtvarníků.
🖼️ Proč na to jít: Dílo fotografa Josefa Proška (1923–1992) má vysokou dokumentární i uměleckou hodnotu. Jako jeden z mála dostal důvěru Josefa Sudka uspořádat první výběr z jeho díla, aniž by do něj Sudek nějak zasahoval.
➡️ O co jde: Výstava v pražské Galerii Josefa Sudka čerpá zčásti z daru Magdaleny Wagnerové, dcery Josefa Proška, která do muzejní sbírky věnovala soubor otcových 26 fotografií. Prošek se věnoval zejména portrétům, aktům a krajinářské fotografii, velkou část jeho práce ale tvořila městská tematika.
📷 O Josefu Proškovi: Vyučil se soustružníkem v Ringhofferových závodech na Smíchově. Za okupace se zapojil do činnosti ilegálního hnutí společně s přítelem Janem Řezáčem. Už v té době fotografoval a koncem 40. let patřil k několika fotografům, kteří stáli u zrodu fotografické sekce Ústředního svazu československých výtvarných umělců.
V roce 1959 mu vyšla výrazná publikace Matyáš Braun – Kuks (SNKLHU). Kniha Paříž v Paříži (Mladá fronta, 1967) byla poctou milovanému městu a jeho poetice. Ve volné tvorbě propojoval nejrůznější žánry: vedle snímků pro časopisy s tematikou každodennosti a ojedinělých aktů vytvořil i řadu portrétů českých výtvarníků.
Když se Jan Řezáč stal roku 1953 šéfredaktorem Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (od roku 1965 Odeonu), zval Proška opakovaně ke spolupráci, například na monografii Josef Sudek (1956) nebo na portfoliích Fotografie 1928–1958 (1959) a Květen 1945 (1960). Od roku 1958 působil v redakční radě nově založené edice Umělecká fotografie – první fotografické edice v Evropě. V té mu vyšla roku 1962 první monografie.
V knize s jednoduchým názvem Sudek (Artia, 1964) představili Prošek a Řezáč Sudka v jeho nejsilnějších tématech jako zcela autonomního tvůrce, a přispěli tak zásadně k rozšíření fotografova věhlasu ve světě.
V roce 1999 pracoval Jan Řezáč s fotografovou dcerou Magdalenou Wagnerovou pro nakladatelství Artfoto na Proškově fotografické publikaci Snad Praha, která ve formě faksimile obsahuje i válečný samizdat Záchody.
👀 Kdy na to zajít: Výstava Josef Prošek: Fotografie etc. je v Galerii Josefa Sudka k vidění do 5. října 2025.
