RECENZE: Mystéria světnic a polí. Malíř Vytiska předkládá fascinující vizi konce světa
Jan Vytiska zaplnil pražskou Trafo Gallery obrazy na téma biblické Apokalypsy. Jeho cyklus Zjevení vznikal v posledních dvou letech a malíř v něm neváhá kombinovat křesťanskou tematiku s popkulturními odkazy a motivy vlastního fantaskního – či spíše hororového – světa.
🎨 Proč na to jít: Čtyřicetiletý malíř patří mezi výrazné figuralisty střední generace. Jeho velkoformátové obrazy napěchované dějem a významy do posledního centimetru potvrzují, že jde o zcela originální a svébytnou postavu české výtvarné scény.
🔎 O co jde: Jana Vytisku, žáka Jiřího Surůvky na Fakultě umění Ostravské univerzity, inspiroval mimořádně obrazný a symbolický text Zjevení svatého Jana (neboli Apokalypsa), poslední kniha Nového zákona (a celé bible) připisovaná apoštolu Janovi z konce 1. století našeho letopočtu.
Jde o magický text plný odkazů: čísel, fantastických bytostí a metaforických výjevů souvisejících s posledním soudem a příchodem Božího království. Pro svou obraznost a mnohoznačnost přitahoval umělce napříč dějinami, ať to byli malíři jako Albrecht Dürer, Hieronymus Bosch, Pieter Brueghel starší, Peter Paul Rubens či William Blake, literáti jako Dante a Milton či řada hudebních skladatelů.
Vytiska podle Zjevení vytvořil cyklus znepokojivých figurálních scén odehrávajících se ve světnicích roubenek či idylické venkovské krajině. V jeho pojetí jde o svébytný mix přímých náboženských citací a vlastních surreálných vizí.
👀 Z pohledu Publika: Vytiska plní plátna uhrančivými (především ženskými) figurami, které se stávají aktérkami apokalyptických výjevů, nositelkami náboženských poselství i popkulturních referencí. Svým hrdinkám dává tváře reálných postav, na obraze Azrael (Anděl smrti) se tak objevuje zpěvačka Velvet Underground Nico, další plátna odkazují třeba k filmu Romana Polanského Rosemary má děťátko nebo Mazací hlavě Davida Lynche.
Je to fascinující a fantaskní podívaná, která si nezadá s barokními výjevy na podobné téma: jasně barevná, suverénně namalovaná plátna se hemží křesťanskými symboly, ale také démony, strašidly, kostlivci a vůbec podivnými věcmi. Všechny však mají svůj význam vycházející z biblického textu - a Vytiskovy divoké imaginace.
Výstava Jana Vytisky Zjevení v pražské Trafo Gallery potrvá do 25. května, kurátorem výstavy je Otto M. Urban. K výstavě vyšel katalog v grafické úpravě Jany Vahalíkové.
Zobrazené bytosti často nejsou tím, čím se zdají být. Rohatý tvor na obraze Sedmioký beránek neznázorňuje ďábla, nýbrž Vykupitele – přesně tak, jak to stojí v bibli. Lebky a kostlivci jsou nositeli světla či znovuzrození. Ženské postavy v „krojích“, obklopené kohouty, kozly a dalšími magickými stvořeními, působí pohansky, ale symbolizují křesťanské dobro, feminní sílu, která svádí boj s temnotou. Podobně by šlo rozebírat detaily donekonečna.
🔨 Verdikt: Vyvrcholením celé výstavy je monumentální plátno Poslední soud. Výtvarník na něm zaplnil prostor uhrančivým rejem zástupců království nebeského i podsvětí. Zatímco křesťané vnímají Zjevení svatého Jana jako podobenství o triumfu víry, Vytiska nechává interpretace otevřené. Kdo je v téhle zářivě barevné válce dobra a zla vítězem, je tak na každém z nás. Vytiskovy roztodivné postavy mají ale rozhodně potenciál uvíznout v divákově hlavě na dlouhou dobu.
