Stěhování špičkových talentů. Amerika zpřísňuje víza pro experty, láká je Německo a Čína

➡️ Co se stalo: Na začátku září Spojené státy oznámily, že se za pracovní víza s kódem H-1B bude hradit poplatek 100 tisíc dolarů ročně. Tato víza slouží hlavně pro zaměstnávání kvalifikovaných zahraničních expertů. Opatření vyvolalo paniku, na kterou reaguje stále více zemí.

Německý velvyslanec v Indii Philipp Ackermann hned začal indické experty lákat do své země. Ve videu, které zveřejnil na síti X, zdůraznil, že průměrný Ind v Německu vydělává víc než průměrný Němec a že v zemi je pro Indy řada skvělých pracovních příležitostí. Slíbil jim i stabilní vízovou politiku. Podobně zareagovaly i Jižní Korea a Nový Zéland.

Nově se přidává také Čína, jde na to ale trochu jinak. Podle agentury Reuters má totiž dostatek vlastních kvalifikovaných inženýrů a nové posily ze zahraničí v zásadě nemusí lákat. Chce se ale prezentovat jako země, která stojí o zahraniční investice a talenty.

Čína tím investorům v podstatě říká, že bude snadné do země dostat ty experty, které budou tamní firmy potřebovat. Analýza Reuters předpokládá, že jde o reakci na zhoršující se ekonomické vyhlídky země, na kterou dopadají vysoká americká cla. Postupně také ruší či zjednodušuje i turistická víza (Češi je ale stále potřebují, byť mohou využít některé z výjimek, které platí pro krátké návštěvy či některé regiony).

Nové čínské vízum pro experty přišlo právě včas. Avizováno bylo již v srpnu, tedy předtím, než Donald Trump oznámil vysoké poplatky za americká víza. Nyní nastala doba, kdy se velké množství indických absolventů poohlíží po nových příležitostech, protože do USA se dostane jen část z nich.

Čína nabízí vízum ke vstupu, pobytu i zaměstnání, a to i bez konkrétní pracovní nabídky. Zájemci tak budou moci příležitost hledat až přímo v Číně. Agentura Reuters ale vyjádřila pochybnosti, jak to bude s odborníky z Indie. Mezi Čínou a Indií totiž panuje dlouhodobě napětí, které by mohlo Indům dveře přinejmenším přivřít.

📢 Co kdo říká:
Matt Mauntel-Medici, imigrační právník, pro agenturu Reuters: „Symbolika je silná: zatímco USA zvyšují bariéry, Čína je snižuje.“ 

Michael Feller, hlavní stratég společnosti Geopolitical Strategy: „USA si v případě víz H-1B pod sebou podřezaly větev a pro čínská víza K je načasování vynikající. Pokud se Číně podaří přilákat byť jen zlomek globálních technologických talentů, bude v oblasti špičkových technologií konkurenceschopnější.“

🔎 Kontext: Poplatek 100 tisíc dolarů za víza H-1B pravděpodobně zcela změní prostředí v amerických technologických firmách. Týká se ale i běžných malých firem, které nemohou najít vzdělané odborníky. Situace v podstatě znamená, že zájemce o práci musí mít v USA firmu, která bude ochotná za něj zaplatit takto vysokou sumu. Takovou částku se vyplatí hradit jen za některé experty.

Omezením je i to, že víza může získat jen 85 tisíc lidí, v případě více zájemců se bude losovat, vyšší šanci má mít zájemce s vyšší mzdou. Pravidla nejsou stále jasná. Zpřísňuje se i to, s jakým vzděláním lze žádat o jaké pozice, a omezuje se počet škol a oborů, které mohou získat výjimku s roční platností víza. 

Alternativou je, že experty zaměstnají přes své zahraniční pobočky, ať už přímo v Indii, nebo například v Evropě. Případně že pracovní povolení získají cizinci přes jiný typ víza.

Americký přístup je opakem toho, o co se snaží zbytek západního světa. Ten se snaží vstup na svůj pracovní trh kvalifikovaným lidem maximálně usnadňovat. Po tom volá například i český Svaz průmyslu.

Indové loni tvořili 71 procent těch, kteří vízum H-1B získali. 

Čína obecně talenty nejvíce hledá mezi Číňany, kteří žijí v zahraničí, a snaží se je tak nalákat zpět do vlasti. Právě pro ně dokáže připravit řadu bonusů včetně dotace na nákup nemovitosti.