Banky vydělaly 122 miliard. Ministerstvo od nich ale mimořádné daně nevybere
České banky loni vydělaly 122 miliard korun čistého. O téměř 18 miliard více než o rok dříve. Vydělaly Ani to ale nestačí, aby platily daň z neočekávaných zisků. Kvůli nastavení daně.
🚩 Proč je to důležité: Státní rozpočet spoléhá na výběr desítek miliard z mimořádné daně. Nyní je jasné, že banky téměř nepřispějí, hlavním plátcem tak bude nejspíše jen ČEZ.
➡️ Co se stalo: Ziskovost českých bank rostla podle jejich finančních výsledků hlavně díky oživení klíčového byznysu. Výrazně vzrostl rozdíl mezi úroky, které banky dostávají, a těmi, které samy vyplácejí. Pozitivně se promítlo hlavně oživení hypotečního trhu a obecně více úvěrů lidem a firmám.
Výsledek je jasný, největším bankám o miliardy rostly čisté zisky. Banky tak loni vydělaly násobně více než energetická společnost ČEZ (30,5 mld korun). Na dani z neočekávaných zisků ale neodvádějí prakticky nic nebo jen malé částky, které se v miliardových ziscích ztratí.
💡Jak je to možné: Důvod je v nastavení daně. Pro ČEZ se základ vyměřuje z poměrně chudých let s nízkou cenou elektřiny, naopak bankám z dob, kdy jely hypoteční úvěry naplno, a s tím i celkové zisky. Banky by se tak musely opravdu snažit, aby novou daň musely ve větší míře platit, naopak ČEZ prakticky na stávajícím trhu nemá možnost se vyhnout tomu, aby odváděl desítky miliard.
Státní rozpočet bude z vyšších zisků bank těžit, odvedou úměrně tomu více na dani z příjmu. Odvedená daň z mimořádných zisků se ale pravděpodobně nezvýší. Výroční zprávy bank například s touto daní prakticky neoperují. Buď ji nezmiňují vůbec, nebo s tím, že hraje jen malou, pokud vůbec nějakou, roli.
📢Co kdo říká: „S ohledem na aktuální obchodní plán banka v roce 2024 nepředpokládá do budoucna žádnou platbu daně z neočekávaných zisků,“ stojí ve výroční zprávě Monety. Tato banka v roce 2022 k této dani připsala částku 46 milionů, o rok později si ale tyto peníze z daní zase odečetla. Nakonec tak neodvedla nic.
„Podle níže uvedených projekcí finančních výsledků by měl být dopad nové daně v roce 2025 omezený, pokud nějaký,“ stojí v prognóze Komerční banky, které loni čistý zisk vzrostl o desetinu.
Analytik XTB Tomáš Cverna odhaduje, že banky na dani z neočekávaných zisků odvedou méně než za loňský rok.
🔎 Kontext: Vláda kvůli energetické krizi hledala v roce 2022 peníze na financování pomoci s cenami energií. Zavedla proto daň z neočekávaných zisků. Firmy z energetiky, rafinérií a bankovnictví měly platit dodatečnou šedesátiprocentní daň ze zisků nad rámec těch „normálních“.
Daň je tak vysoká, že pokud to jde, hledají firmy cesty, jak se jí vyhnout.
Loni se na dani vybralo 36,7 miliardy korun. Z toho energetické firmy (zejména ČEZ) odvedly 40 miliard. Důvodem nižšího celku je, že rafinérie (Unipetrol) si naopak ponížila dřívější daň. Banky odvedly 470 milionů.
Stát letos očekává, že na dani z neočekávaných zisků vybere bezmála 34 miliard korun. ČEZ předpokládá, že přispěje částkou mezi 26 a 30 miliardami korun. Kdo přesně zaplatí zbytek, není jasné. Banky to nebudou.
