Schillerová oživí investiční hit Dluhopisů Republiky. Každý může půjčit státu až tři miliony
Rýsující se vláda složená z ANO, SPD a Motoristů chce vrátit do hry státní dluhopisy pro české domácnosti. Chce, aby i lidé měli prospěch z nákladů na státní dluh. Výhodnost je ale zatím neznámá.
🚩 Proč je to důležité: Čechům leží v bankách na účtech čtyři biliony korun. Státní dluhopisy by pro ně mohly být další možností, kam uložit úspory. Současně díky nim bude vláda moci financovat některé ze svých slibů.
➡️ Co se stalo: Domácnosti by měly od roku 2027 mít znovu možnost uložit peníze do státního dluhu. Ve hře je návrat takzvaných Dluhopisů Republiky.
Záměr vyplývá z programového prohlášení vznikající vlády. „Nabídneme státní dluhopisy i drobným střadatelům, čímž snížíme závislost na velkých investorech a rozložíme rizika. Českým domácnostem umožníme zhodnotit úspory od 1 000 Kč až do 3 000 000 Kč prostřednictvím oblíbených Dluhopisů Republiky,“ uvádí se v dokumentu.
S projektem Dluhopisů Republiky ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové přišlo už v roce 2018, kdy je začalo vydávat těsně před Vánocemi. Šlo o produkt, po kterém byla poměrně velká poptávka.
Zatím není jasné, jak výhodný bude nový dluhopis. Konkrétní úroky se stanoví až podle situace na trhu. Důležité je, aby byly z pohledu lidí konkurenceschopné ke spořicím účtům a termínovaným vkladům bank, stát by ale neměl platit více, než platí na běžném trhu s dluhopisy.
Stát má nyní přes státní dluhopisy napůjčováno 3,3 bilionu korun. Podoba letošního rozpočtu i toho chystaného na příští rok potvrzuje, že dluh dál poroste.
Už v návrhu rozpočtu na příští rok se počítá s náklady na úroky ze státních dluhopisů ve výši 110 miliard korun. Právě na tuto částku by si mohly opět ve větší míře sáhnout domácnosti.
Domácnosti podle údajů z letošního ledna drží 2,4 procenta státního dluhu. Vznikající vláda plánuje zvýšit tento podíl na pět procent. To by znamenalo průběžně vydávat dluhopisy za desítky miliard korun.
🔎 Kontext: Občané v současnosti drží české státní dluhopisy za 80,7 miliardy korun. Celkem jde o 64 tisíc lidí, kteří v průměru mají dluhopisy za 1,2 milionu korun. Průměr ale zvyšují držitelé dluhopisů za miliony, střední hodnotou (mediánem) je 578 tisíc korun. Dluhopisy mají hlavně starší lidé, průměrný věk je 60 let.
Ze zahraničí je vlastněna čtvrtina českých státních dluhopisů. Tento podíl je nyní nejnižší za poslední roky. Ještě v roce 2017 šlo o více než 50 procent. Tehdy ale byla investice do českého státního dluhu mimořádně atraktivní.
Centrální banka v té době uměle oslabila korunu a investoři sázeli na to, že koruna do splatnosti dluhopisů výrazně posílí. Zjednodušeně kupovali cenné papíry za slabé koruny (tedy méně dolarů) a nakonec je prodávali za silné koruny (tedy více dolarů).
Pro domácnosti v minulosti atraktivitu státních dluhopisů zvyšovalo osvobození takzvaných korunových dluhopisů od daně z příjmu. Z úroků se tak až do roku 2012 neplatila patnáctiprocentní srážková daň. Když toto využil někdejší ministr financí Miroslav Kalousek, aby domácnosti motivoval k nákupu státního dluhu, všimli si toho i daňoví poradci.
Korunové dluhopisy pak rázem vydávaly i stovky firem. I nejbohatší Češi včetně šéfa ANO Andreje Babiše koupili korunové dluhopisy od svých firem a získávali z nich peníze bez nutnosti je danit.
Pro lidi atraktivním, ale pro stát problematickým, se ukázal být dřívější takzvaný protiinflační dluhopis, který nabízel zhodnocení o míru inflace v daném roce a půl procentního bodu k tomu. Kdo na tento produkt vsadil, obří inflace posledních let ho nemusela trápit. Stát ale platil na úrocích výrazně více než u běžných dluhopisů.
