Solární boom u domácností skončil. Roste poptávka firem
Obří zájem o solární panely na střeše je pryč. Loni přibylo nejméně fotovoltaických elektráren za tři roky. Několik zavedených instalačních firem kvůli propadu zájmu zkrachovalo.
🚩 Proč je to důležité: Solární byznys se obrací směrem k firmám a k výstavbě solárních parků. Za propadem zájmu domácností stojí skutečnost, že stát zastavil dotace a klesly ceny energií.
➡️ Co se stalo: Loni přibyly fotovoltaické panely na střechách zhruba 23,5 tisíce domácností. Jde o výrazný pokles proti 41 tisícům v roce 2023.
Nová čísla Solární asociace ukazují, že obor je pod výrazným tlakem. Řada instalačních firem ukončila činnost. V úpadku loni skončily i zavedené firmy, jako byly Woltair, Solek, S-Power Energies nebo nanosun.
Obor se nyní upíná k rostoucím částem trhu. Těmi jsou zájem firem o fotovoltaiku na střechách a pomalé známky opětovného oživení výstavby solárních parků. Díky změně zákona se očekává i rostoucí poptávka po bateriových úložištích.
Solární byznys ale nyní tvrdě naráží na ukončení zelených dotací pro české domácnosti a bytové domy. Ty byly loni kvůli nejasnému financování zastaveny a zatím není jasné, co s nimi bude dál.
Pokles počtu nových instalací není u domácností překvapením. V roce 2023 byla poptávka enormní kvůli vysokým cenám elektřiny a instalační firmy prakticky nestíhaly. Tento zájem se přelil ještě do roku 2024.
V současnosti jsou ceny elektřiny nižší než tehdy a fotovoltaika už není tak atraktivní. Trh se také do jisté míry nasytil. Ti, kterým vlastní elektrárna na střeše dává nejvíce smyslu, si ji už zpravidla pořídili.
📢 Co kdo říká:
Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace: „I přes loňský pokles je díky předchozímu boomu už 200 tisíc českých domácností lépe připraveno na jakoukoli další energetickou krizi. Firemní sektor se rozjel i díky bezúročným půjčkám od Národní rozvojové banky.“
🔎 Kontext: Celkový počet nově připojených fotovoltaických elektráren klesl na 27 300 o celkovém výkonu 696 MWp. Oproti roku 2024 jde o propad o více než 17 tisíc instalací a 271 MWp, tedy skoro třetinu výkonu.
Roste zájem podniků, které k fotovoltaice ženou vlastní dekarbonizační cíle i snaha o větší energetickou nezávislost. Nově zprovozněné firemní fotovoltaiky už výkonem výrazně překonávají rezidenční sektor.
Optimismu oboru přidává i vývoj v bateriových úložištích. Loni jich přibylo 546 MWh, meziročně o osm procent více. Většina fotovoltaik se staví i s bateriemi, navíc přibývá i samostatných úložišť. Právě díky nim se čeká další růst.
Novela Lex OZE III od loňského října umožňuje připojování samostatných bateriových systémů do sítě. Již loni vznikla tři nová velkokapacitní úložiště a několik dalších je před připojením. Distribuční společnosti už evidují další žádosti o rezervovaný výkon zhruba 170 GW a s kapacitou okolo 350 GWh.
Tato čísla mnohonásobně překonávají možnosti i potřebu české sítě. Je jasné, že většina nebude nikdy realizována. Jde o takzvané kobercové žádosti, kde firmy nic neztratí tím, že si podají žádost, blokují ale kapacitu těm, kteří to s úložišti myslí vážně.
Rozvoj fotovoltaik i úložišť nadále brzdí pomalé povolovací procesy, zdlouhavé vyjednávání o kabelových trasách či vyčerpaná kapacita v distribučních soustavách. To se týká hlavně velkých solárních parků nad 1 MW.
Zájem o fotovoltaiky klesá u domácností i v dalších evropských zemích. Instalovaný výkon na počet obyvatel patří ale v Česku mezi ty úplně nejnižší v Evropě. V Německu je téměř třikrát vyšší, v Rakousku i v Maďarsku je více než dvojnásobný.
