Emisní povolenky na domácnosti dopadnou mírně, ekonomice pomohou, říká analýza
Ministerstvo životního prostředí představilo studii, která dopady nových emisních povolenek ETS2 na české domácnosti vypočítává maximálně na stokoruny měsíčně. Popisuje také pozitivní dopady na ekonomiku, vzniknout může až sto tisíc pracovních míst.
🚩 Proč je to důležité: Z povolenek, které mají domácnosti přimět k úsporám fosilních paliv, se stalo velké politické téma. Evropa je chce zavést od roku 2027, rýsující se česká vláda je chce odmítnout.
➡️ Co se stalo: Nová analýza poradenské společnosti PwC pro ministerstvo životního prostředí zkoumala nejen dopady, ale také možné přínosy nové daně ze špinavých paliv.
Materiál pracuje se dvěma scénáři. Ten první počítá s povolenkou cenou omezenou na 45 eur za tunu, druhý pak s tržní cenou 70 eur. V prvním případě si domácnosti využívající uhlí, zemní plyn a benzin či naftu připlatí 17 procent, v druhém případě 27 procent. Celkový dopad do výdajů není takový, protože jen devět procent rozpočtu domácností jde na energie, kterých se nová povolenka týká.
Nové systém podle analýzy nejvíce dopadne na nejbohatší domácnosti, právě ty mají v průměru nejvyšší spotřebu plynu, uhlí a pohonných hmot. V nejhorším případě si připlatí necelých 600 korun měsíčně. Naopak nejnižší dopady jsou 150 korun měsíčně pro ty nejchudší domácnosti při nižší ceně povolenky.
Studie dochází k očekávatelnému závěru, že nižší – zastropovaná – cena povolenky znamená i nižší dopad na domácnosti. To je hlavní argument na podporu české iniciativy, která se snaží pevné zastropování prosadit a kterou podpořilo 19 členských států reprezentujících 91 procent obyvatel Evropské unie.
Evropská komise připravuje na jeho základě návrh, jehož přijetí je podle ministerstva životního prostředí možné ještě v letošním roce. Naopak úplné zrušení povolenek nemá u většiny evropských zemí podporu. Zavedení nových povolenek z principu zvýší inflaci. Právě proto chce Brusel před případným zavedením posoudit vývoj cen v Unii.
Analýza vypočítává i to, co nové povolenky Česku přinesou. Získané peníze půjdou na investice do zateplování, rekonstrukcí domů, nových technologií vytápění, veřejné dopravy nebo do výstavby dostupného bydlení. To vše může podle PwC přinést české ekonomice až 130 miliard korun a vytvořit přes 100 tisíc nových pracovních míst.
Sází i na to, že český průmysl bude profitovat ze zvýšení celoevropské poptávky po zelenějších technologiích a souvisejících službách. Česko je například sedmým největším exportérem tepelných čerpadel, osmým největším exportérem izolačních materiálů a dokonce sedmým největším vývozcem lithium-iontových baterií na světě.
Rodící se koalice deklaruje, že hned po vzniku nové vlády navrhne zákon, který povolenky nepřijme. Ten pošle do Sněmovny a po schválení bude v Bruselu argumentovat, že je země proti.
📢 Co kdo říká:
Miroslav Zámečník, makroekonom a jeden z autorů analýzy: „Podle modelových propočtů se každá investovaná miliarda korun z výnosů ETS2 projeví na růstu vytvořené přidané hodnoty o 300 milionů korun až po více než jednu miliardu korun podle typu opatření. Výsledný efekt na ekonomický růst by i po započtení dopadu povolenek na spotřebu měl být poměrně výrazně kladný.“
🔎 Kontext: Studie nepočítá s tím, že lidé změní své chování. Pokud například uhlí či benzin zdraží, mohou lidé jednat jinak - například zateplí dům, změní vytápění a omezí jízdy autem či alespoň začnou jezdit úsporněji.
Oba scénáře jsou také poměrně optimistické. První počítá s nižší, zastropovanou cenou povolenky; druhý je také stále optimističtější než poslední cena na burze.
Jednotlivé kategorie domácností jsou rozřazeny podle svých příjmů. Výsledné průměry tak míchají ty, na které povolenky dopadnou minimálně – například mají dálkové vytápění a autem jezdí málo či vůbec, a ty, na které dopadnou extrémně – například na rodinu žijící na vesnici ve velkém nezatepleném domě vytápěném uhlím, kdy více členů domácnosti dojíždí do vzdáleného města několika neúspornými auty. Dopady na ně budou násobně vyšší a půjde o více než tisíc korun měsíčně.
Pro nízkopříjmové domácnosti topící uhlím nebo zemním plynem vzniká Sociální klimatický fond, který bude dopady mírnit a pomůže s přechodem na úspornější a čistší technologie. Česko z něj plánuje využít do roku 2032 zhruba 52 miliard korun. Na stejný účel půjdou i výnosy z nových povolenek. Předpokládá se zhruba 100 miliard korun.
👀 Co dál sledovat: Klíčový bude postoj nově vznikající vlády a hlavně dění v Bruselu. Ještě letos může být jasné, zda bude cena nové povolenky, minimálně pro první roky zastropována.
Nové povolenky ETS2 mají zdaněním emisí skleníkových plynů přenést z průmyslu a energetiky i na pohonné hmoty a vytápění. V důsledku zdraží uhlí a zemní plyn pro domácnosti stejně jako paliva na čerpacích stanicích. Mají „trestat“ ty, kteří více přispívají k emisím a zároveň motivovat k úsporám a přechodu na zelenější formy vytápění a dopravy. Pro Evropu jsou povolenky jedním z nástrojů, jak emise skleníkových plynů snižovat.
Cena povolenek zatím vůbec není jasná. Sice došlo k předběžnému obchodování, naplno se ale nespustilo. Konkrétní hodnota v roce 2027 bude záviset na ochotě Evropy cenu zastropovat i na vývoji spotřeby fosilních paliv domácnostmi. Scénáře počítají v prvním roce s cenou od 45 eur až po zhruba 80 eur za tunu, nižší hodnota znamená například u benzinu a nafty zdražení o tři až čtyři koruny za litr.
V dalších letech pak ale může cena vzrůst až na 200 eur. V takovém případě by vytápění uhlím nedávalo žádný smysl, topení zemním plynem by bylo násobně dražší než dnes a provoz aut se spalovacími motory by se prodražil. Například cena nafty by byla v takovém případě o 16 korun vyšší.
