Jako na houpačce. Výhledy americké ekonomiky se zhoršují, akcie padají, Evropa jde nahoru
Banka JPMorgan vylepšila odhady růstu ekonomiky eurozóny. Následovala tak kolegy z Goldman Sachs, kteří udělali totéž. Směr dolů se ale mění odhady pro USA. Amerika, která na tom měla být původně mnohem lépe, může růst nakonec podobně jako Evropa.
⚠️Proč je to důležité: Změny odhadů vývoje ekonomiky mají dopady na obecné nálady ve společnosti. Zlepšování znamená více optimismu a více investic, naopak při zhoršování jsou všichni opatrnější.
➡️Co se stalo: JPMorgan zvýšila odhad letošního vývoje ekonomiky eurozóny z původních 0,7 procenta na 0,8 procenta. Pro příští rok očekává 1,2 procenta místo předchozích 0,9 procenta.
Minulý týden se měnily i odhady pro ekonomiku USA. Morgan Stanley (nejde o JPMorgan) snížila pro letošek prognózu z 1,9 na 1,5 procenta. A mírně, přesněji z 1,3 na 1,2 procenta, i tu na příští rok. V případě USA se pro růst nepoužívá srovnání rok/rok, ale čtvrté čtvrtletí proti čtvrtému čtvrtletí předchozího roku. Odhady pro Evropu a USA tak nejsou plně srovnatelné.
Banky také postupně zhoršují výhledy a doporučení pro americké akcie a naopak přidávají těm evropským. Klesá hodnota dolaru a těží z toho
💣Co stojí za změnami: Oba trendy, tedy horší výhledy USA a lepší pro eurozónu, přicházejí v posledních dnech prakticky od všech bank. Důvody všichni zmiňují stejné. V případě Evropy je hlavní pozitivní zprávou investiční plán Německa, které chce více utrácet. Očekává se, že tím výrazně povzbudí vlastní a v důsledku i evropskou ekonomiku. Naopak v USA je jako důvod ke snižování výhledu zmiňována obava z dopadů ne/zaváděných cel.
Situace se mění poměrně rychle. Proto poslední prognóza Evropské centrální banky, která byla zveřejněna minulý týden, očekávala pomalejší růst evropské ekonomiky, a to zejména kvůli vyšším cenám energií. ECB nepracuje s tlakem na vyšší zbrojení ani s německým investičním balíčkem.
V USA se ale stále více hovoří i o riziku recese, velké banky ale takovou variantu zatím považují za nepravděpodobnou. Za problematické se považují radikální škrty ve veřejných rozpočtech, která dopadají na zaměstnanost i řadu navázaných oborů. Negativním faktorem jsou i obchodní války.
🔎Kontext: Světová ekonomika je nyní ve složité situaci. USA přecházejí z pozice země propagující globalizaci na poměrně uzavřený a ochranitelský trh. To má v důsledku dopady na obchod. Americký prezident Donald Trump zavádí či vyhrožuje vysokými cly na dovozy z Kanady, Mexika, Číny i Evropy.
Naopak růst Evropy se sice výrazně zpomalil, například kvůli drahým energiím nebo klesajícímu exportu na klíčový čínský trh. Rizikem je pro ni je i uzavírající se USA.
V obou případech, jak v Evropě, tak v USA, roste riziko zvýšené inflace. V USA kvůli dražším dovozům, v důsledku tedy i prostoru pro zdražení u domácích výrobců, v Evropě kvůli vyšším vládním útratám spojeným s vyšším zadlužováním, tedy zjednodušeně kvůli „tisknutí“ dalších peněz.
👀Co sledovat v dalších dnech: V případě USA je složité něco sledovat. Situace se mění z týdne na týden. Ať již vysoká cla budou, či nebudou, důležitá je i samotná obava z toho, že mohou být. Všichni na trhu tak budou spíše opatrnější, těžko se odhaduje, jaký bude další krok Donalda Trumpa.
V Evropě budou klíčové kroky jednotlivých vlád směrem k vyššímu zbrojení, ke kterému se přikročilo právě kvůli Trumpovi. Důležitý bude i další vývoj cen energií a obecně vliv zelených politik na průmysl.
