Lízal pro Publico: Stát u energetiky pracuje s daty, která nesedí. Studentovi bych to vrátil

V analýze uvádíte, že by ten model neprošel ani jako bakalářka. Není to přehnané?

Autoři modelu, ze kterého vychází Státní energetická koncepce, se v některých částech neobtěžovali to dělat pořádně, neseděla tam data. Studentovi to prostě vrátíte, protože aspoň ta data musí umět opsat.

Není to běžné, že různé práce pracují s různými daty?

To je tak schválně, aby se to neshodovalo, protože pak se nedá říct, že je to špatně. Když si dáte data, která tam mají být, tak vám to nevyjde, když máte jiná data. A oni řeknou, že používali trošku něco jiného.

Proč jste ten posudek vlastně dělali?

To si zadalo ministerstvo financí. Přišlo jim, že to, co tvrdí ministerstvo průmyslu, moc nevychází.

Co tam třeba nesedělo?

Například multiplikační efekty. Postavíte jádro, máte multiplikační efekty, když postavíte fotovoltaiku, máte multiplikační efekty, když dám peníze do distribuce, mám multiplikační efekt. Nikdo ale neřekne, že napřed musíte peníze podnikům sebrat. Někomu se vezmou a pak utratí. To je logická chyba, kterou nikdo nenapadl.

Protože by ty peníze měly multiplikační efekty, i kdyby zůstaly, kde jsou?

Počítat multiplikační efekt na to, že jsem někomu něco sebral a já to utratím? To je prostě nesmysl. Ty peníze nejsou v ekonomice něco nového.

Nebude také ta nová energetika ukusovat té staré energetice, tedy zase jim bude brát pracovní místa a investice?

Je to vlastně intelektuální nepoctivost, v těch věcech se takto nelze rozhodovat. Musím vědět, že to je drahé. A je to vědomé rozhodnutí, které prostě dělám z nějakých jiných důvodů.

České energetické koncepce působí, že je všechno bez problémů, že se postaví spousta nových reaktorů a větrníků, které ale reálně nevznikají. A vlastně vy nyní v té analýze ukazujete, že je tam těch problémů mnohem víc.

To je obecná vlastnost všech českých politik. Koncepce je relativně dobře, ale nikdo si to neodpracuje. Tak se deset let počká a pak se udělá nová koncepce. Dobrá koncepce neznamená, že bude dobrý výsledek, často průměrná koncepce a průměrná realizace znamená skvělý výsledek.

V čem je tedy slabina těch podkladů?

Ona má naprosto racionální předpoklady pro odborný nebo vědecký časopis. Ale pro reálný svět jsou tyto předpoklady úplně mimo, protože reálný svět není jako ten ideální.

Řada lidí nechápe, že když se udělá model, tak ten model má řadu předpokladů a největší problém je v těch předpokladech. Je třeba prověřit, že právě ty opravdu platí.

Zmiňujete například, že kritizovaný model počítá s plným využitím zdrojů. Že bude jádro k dispozici pořád dalších 60 let.

Nemůžete mít stoprocentní využitelnost zdrojů. Takže když na to mám postavenou koncepci, že všechno je plně využité, tak to je blbě. To ani nemusím počítat.

Je důležité přiznat si, jaké jsou vnější podmínky, z toho potom vyjdou řešení. Ta jsou možná ne úplně geniální, možná problematická, ale respektují ty podmínky. A nejdou proti nim.

Čekal bych, že je hodně důležité i to, co se děje kolem. Asi nemá smysl budovat tolik obnovitelných zdrojů, když jich vedle tolik staví Němci.

My vysvětlujeme, že Německo je desetkrát větší, čili ať udělá, co udělá, k nám se to dostane. Když to udělá dobře, tak my se svezeme na tom dobrém, takže to nemusíme řešit. Takže se musíme ptát: co když to teď dělají špatně? Co můžeme udělat pro sebe, pokud to oni dělají špatně?

A když to udělají špatně? Když nebude foukat a svítit u nás, nejspíše budou mít problém i oni a elektřinu od nich nekoupíme...

Napsali jsme článek s kolegy, kde nám vyšlo, že ta korelace (šance, že budou mít Němci stejné podmínky pro obnovitelné zdroje - pozn. red.) je 80 nebo 90 procent. Pak je budování obnovitelných zdrojů u nás jako nošení dříví do lesa. Když mám nějaký energetický mix a vím, že zvnějšku dostanu dardu obnovitelných zdrojů, tak nebudu budovat další. 

Němci už mají přeinvestováno, Francouzi už počítají, že od nich budou mít přetoky. To je přesně ta kalkulace, která by v energetické koncepci měla být udělaná. Jinými slovy: mám ty zdroje nebo nemám? Co by mě stálo je mít? A chci je platit? Jsem ochotný podstoupit riziko nebo ochotný platit za to, že ho zmenšuji? 

Myslíte, že Česko potřebuje uhelné elektrárny, které chce Pavel Tykač zavírat?

Nemyslím, že to může skončit úplně blbě, v nejhorším si zopakujeme regulační stupně ze socialismu a vždy budeme omezování vyhlašovat v rozhlase. Ale spočítat si to musí stát. Do toho mu mluvit nechci. Na to nedokážu já jako ekonom odpovědět, potřeboval bych znát celý ten model.

Nechybí nám ten nový blok jádra, který už jsme podle dřívějších strategií měli mít?

To bychom neměli žádný problém. Řešíme něco, před čím ta původní koncepce varovala. Říkala, že máme rychle něco dělat, než skončí uhlí. Teď jsme ve stavu, kdy končí a my vlastně neudělali nic. To je problém politického myšlení, protože když je ten horizont dlouhý, tak to každý politik nechá na další vládě. A teď to nemáme odpracováno.