Neděla pro Publico: Myslím, že Tykačovy elektrárny nebudou potřeba. Maximálně jen jedna

Co to pro vás znamená, když Pavel Tykač říká, že zavře své uhelné elektrárny?

Máme trochu déjà vu, protože zhruba před dvěma lety byla obdobná situace. Skupina Sev.en Pavla Tykače signalizovala, že v nějakém krátkém časovém horizontu ukončí výrobu elektřiny z uhlí. Došli jsme tehdy k závěru, že je dobré na to mít jednoznačná pravidla. To se nám podařilo.

Jaká pravidla?

Jde o informační povinnost. V případě elektráren se šlo ze dne na den rozhodnout výrobu ukončit a neexistovaly nástroje, jak ten zdroj udržet v chodu, i když byl potřeba z hlediska bezpečnosti a veřejného zájmu. To musí hlásit 11 měsíců předem. Inspirovali jsme se v teplárenství, kde je to důležité, aby byla zachována dodávka tepla a teplé vody. U elektřiny je to trošku komplikovanější. Energetický regulační úřad není schopen vyhodnotit, jestli ta daná výrobna elektřiny je potřeba, kdežto u toho teplárenského zařízení tam je jedna trubka, jedna teplárna. Je třeba to zanalyzovat, po hodinách, jestli tu elektrárnu potřebuji nebo ne. ČEPS má povinnost to vyhodnotit do 60 dnů od tohoto oznámení.

A řeší už v tom náklady?

To předbíháme. Když vyjde, že daná elektrárna není potřeba, tak se nic neděje. Je pak na provozovateli té elektrárny, zda výrobu ukončí, nebo ne, protože se třeba změnila situace na trhu, jak už se v minulosti stalo.

Když ČEPS vyhodnotí, že zařízení potřeba je, tak musí říct i ty technické požadavky, jaký výkon a kdy. Energetický regulační pak musí vyhodnotit, jestli je tam veřejný zájem a naléhavá potřeba. Provozovatel elektrárny pak musí předat potřebné výkazy o provozu a ekonomice, aby šlo spočítat, jaké mohou být náklady a vůbec podmínky pokračování výroby.

A pak?

Úřad poté oslovuje stávajícího provozovatele, jestli by nebyl schopen to dělat za nějakých podmínek dál. Má know-how, hypoteticky by to s ním mohlo být nejlevnější. Má takové jakoby právo první noci. Když to odmítne, poběží tendr na nového provozovatele. Tam se může přihlásit také. Výsledkem bude smlouva s ČEPS, kde se nový provozovatel zaváže, že bude vyrábět tak, jak je potřeba.

My jako ministerstvo průmyslu a obchodu máme povinnost informovat Evropskou komisi. Kdyby se stalo, že to neschválí, tak se vše zastavuje.

Jsou tam nějaké pojistky?

Vzhledem k tomu, jak se cena elektřiny i ceny povolenky v průběhu roku vyvíjejí, je tam i mechanismus, aby zařízení nebylo překompenzováno. A také pokud pomine potřeba, aby se ta elektrárna provozovala, tak automaticky dochází ke zrušení licence toho zdroje. To je bezpečnostní mechanismus, aby se nestalo, že bude někdo chtít kompenzace, když se mu to bude hodit, pak to bude provozovat sám a pak to na nás zase hodí.

Co se stane, když tu kapacitu bude schopen někdo nahradit a kompenzace by pak byla zbytečná?

Určitě ostatní provozovatelé uvidí, že se na trhu uvolní místo. A třeba uvolní své kapacity. Je možné i to, že někdo bude chtít ty zavírané elektrárny převzít. Stát nemůže, není držitelem žádné licence.

A ČEZ?

ČEZ by teoreticky mohl.

Jak myslíte, že ta analýza vyjde?

Osobně si myslím, že spíš vyjde, že to není potřeba. Nebo že jen jedna. Protože když se připravoval zákon Lex plyn, tak se udělal na datech z roku 2023, kdyby některá zařízení odešla z trhu a vycházelo to, že není problém a že soustava zůstane bezpečná a provozuschopná. 

Pavel Tykač si stěžoval, že se s ním nechtěl bavit ani premiér, ani ministr průmyslu? Co vy?

Osobně se s ním moc nepotkávám. S lidmi ze Sev.en jsme ale v kontaktu, ukazovali nám elektrárny i doly, jak to funguje, kolik mohou těžit. Na základě té, řekněme užší diskuze, vznikl zákon Lex plyn, včetně zrychlení povolovacích procesů nových zdrojů i nastavení regulatorního rámce, abychom mohli řešit situaci, kdyby ty zdroje zavřeli. Je to o tom, že výhled cen elektřiny a povolenky pro ně nevychází úplně ideálně. Uhelné elektrárny, pokud vím, potřebují mezi cenou povolenky a tržní cenou silové elektřiny rozdíl nějakých 20 až 25 eur, aby jim to dávalo smysl.

Nedávno portál Datarun zveřejnil analýzu expertů z ČVUT, která rozcupovala podklady pro Českou energetickou koncepci. Co na to říkáte?

Složité se k tomu vyjadřovat. Ta analýza vznikala asi půl roku zpátky. Takže jestli analýza expertů z ČVUT zpochybňuje třeba nějaká data, nějaké modely, tak je zřejmé, že i sama už je zastaralá.

Kritizovala i použité metodiky, které nedávají smysl.

Ty nástroje se celosvětově používají pro modelování těchto případů. Je třeba říct, že když děláte třeba hodnocení zdrojové přiměřenosti nebo Národní energeticko-klimatický plán, tak jsou tam určitá pravidla a povinnosti, jaké metodiky se mají používat, jaká data. Ta musejí být třeba z Eurostatu. Tam mohou určité rozdíly vznikat. Jste ale svázaný tím přístupem, aby byl jednotný mezi členskými státy. Aby si každý stát nevymyslel vlastní metodiku a vlastní přístup, pak asi byla velmi velká nejednotnost.

My to ale bereme odpovědně, vytvořili jsme koordinačně analytickou entitu, abychom si to dokázali modelovat i sami.

(Více o kritice podkladů pro Českou energetickou koncepci si můžete přečíst zde v rozhovoru s jedním z expertů ČVUT Lubomírem Lízalem)