Česká energetika díky uhlí vydělává na výkyvech počasí nad Německem

➡️ Co se stalo: V roce 2025 se dovážela do Česka elektřina v průměru za 2,06 koruny za kilowatthodinu. Naopak se vyvážela za průměrných 2,60 koruny, tedy o 26 procent dráž. Vývoz elektřiny loni vzrostl o 14 procent, dovoz pak o 59 procent.

Vše určuje hlavně počasí. Podle toho, jak fouká a svítí slunce, má Německo (ale i další země) přebytky nebo nedostatky. První situace tlačí cenu dolů, druhá ji táhne vzhůru. V českých uhelných a plynových elektrárnách podle toho vyhodnocují, zda má smysl vyrábět. To se kvůli emisním povolenkám vyplácí až při vyšších cenách.

V době, kdy nad severem Německa méně fouká vítr, vyrábějí české uhelné elektrárny více energie, podobná vazba je i během dne na sluneční svit. Elektřina je poměrně levná přes poledne, naopak i mnohonásobně dražší v ranní a večerní špičce, kdy je vysoká poptávka po elektřině. Německé fotovoltaické elektrárny ale v tuto dobu nemají dostatečný výkon, a to už přijde vhod i dražší česká elektřina z uhlí.

Největší cenové rozdíly jsou ve vzájemném obchodě s Polskem, jejich elektřinu Česko loni dováželo v průměru zcela nejlevněji, a to za 1,13 koruny za kilowatthodinu. Proti tomu ji do Polska vyvážíme naopak zcela nejdráže, a to za 3,20 koruny. Data vyplývají z databáze o přeshraničním obchodu.

Zde je zajímavostí, že obchodně máme s Polskem v případě elektřiny přebytky, tedy více vyvážíme. Při pohledu na fyzické toky v kabelech k nám ale z Polska proudí násobně více elektřiny než v opačném směru.

Porovnání reálných toků a údajů statistiků ukazuje, že část elektřiny Českem jen přeteče dál. Ve statistikách dovozu a vývozu, se kterými pracují statistici při popisu české ekonomiky, proto nefiguruje.

Česko zjednodušeně polskou elektřinu kupuje, jen když je to výhodné, a naopak do Polska se vyváží jen v době vysokých cen. A právě v takové době se do Česka dováží i například turecká, albánská nebo švýcarská elektřina. V zásuvce ani v kabelech na hranicích to samozřejmě poznat není.

Na příkladu Německa je pak vidět, že nejlevnější dovozy jsou v létě, kdy více svítí slunce, a naopak největší a nejdražší vývozy v zimě. Například v lednu mířilo do Německa z Česka čtyřikrát více elektřiny než v červnu. Celkově platí, že do Německa míří o čtvrtinu dražší elektřina než v opačném směru.

🔎 Kontext: Data statistického úřadu se liší od fyzických toků v kabelech na hranicích, které udává společnost ČEPS. Zde hrají roli jak ztráty v síti, tak to, že se obchodní toky liší od těch fyzických. Obě statistiky do sebe ale zapadají.

Obchodní cena elektřiny je zčásti určena dlouhodobými kontrakty, zčásti pak aktuálními cenami na denním trhu. Aktuální ceny elektřiny pro domácnosti bez poplatků a daní v Česku začínají na 1,89 koruny za kilowatthodinu v případě fixace na tři roky, u smluv na dobu neurčitou jsou nad 2,50 koruny, tedy na podobných úrovních, jako jsou na přeshraničních tocích.

Ekonomika uhelných elektráren je ale kvůli výkyvům poptávky celkově složitá. Jejich přežití záleží na tom, aby během roku bylo co nejvíce hodin či dnů s nedostatkem elektřiny z obnovitelných zdrojů, a tedy i vyšší ceny. Během této doby musí v podstatě vydělat na zbytek roku. Energetici například v létě vyhodnocují, zda má vůbec smysl elektrárnu draze startovat. 

Skupina Seven miliardáře Pavla Tykače na konci loňského roku oznámila, že provoz svých českých uhelných elektráren do března 2027 ukončí. Přestaly dávat ekonomický smysl. Jejich pokračování by bylo v podstatě sázkou na to, že bude méně foukat a méně svítit, elektřina bude dražší a uhelné elektrárny si tak na sebe vydělají. Česko nyní musí rozhodnout, zda bude jejich další provoz finančně podporovat, a to kvůli stabilitě dodávek a sítě.