Nezaměstnanost vzrostla všude, je nejvyšší za devět let. I kvůli štědřejší podpoře

➡️ Co se stalo: O podporu v nezaměstnanosti letos v lednu zažádalo o čtvrtinu více lidí než o rok dříve. Analytici zatím nevědí, jak velký vliv na tom má ekonomika a jakou roli sehrála štědřejší podpora.

Od ledna totiž uchazeči dostávají v prvních dvou měsících (lidé nad 52 let ve třech) 80 procent předchozí čisté mzdy. Stropem je částka 38 537 korun. Do konce loňského roku to bylo 65 procent předchozí čisté mzdy a maximálně 26 163 korun, a to jen pokud uchazeč dostal výpověď, jinak měl ještě o třetinu méně. To nově nemá vliv a podpora už se kvůli tomu nekrátí.

Data ukazují, že nezaměstnaných přibývá ve všech okresech. To není běžné, stalo se to například v prvním roce pandemie covidu nebo během globální ekonomické krize. Růst nezaměstnanosti mezi prosincem a lednem ale odpovídá dlouhodobým průměrům mezi těmito měsíci a může tak jít hlavně o sezonní vliv.

Štědřejší podpora má usnadnit hledání práce za odpovídající mzdu. Podle ministerstva práce by mělo ekonomice ve výsledku pomoci, pokud budou lidé o něco déle hledat lépe placenou práci, než když rychle nějakou vezmou, protože dosavadní podpora v nezaměstnanosti by jim nestačila. Úřad práce v pátek uvedl, že efekt reformy na počet uchazečů je zatím marginální.

📢 Co kdo říká: 
Aleš Juchelka (ANO), ministr práce a sociálních věcí: „Lednový nárůst nezaměstnanosti je především důsledkem tradiční sezonnosti. Zároveň se ale začínají projevovat změny v podpoře v nezaměstnanosti, které lidem dávají větší jistotu. Pravděpodobně si část uchazečů vědomě načasovala podání žádosti na období platnosti nových podmínek a zároveň roste podíl těch, kteří o podporu podle těchto pravidel žádají. Tento vývoj budeme nadále mapovat.“ 

🔎 Kontext: Lidí bez práce bylo na konci ledna zhruba 379 tisíc, o 58 tisíc více než před rokem. Míra nezaměstnanosti vzrostla na 5,1 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu od února 2017. Volných pracovních míst je 86 tisíc. 

Situace se nadále výrazně liší v rámci jednotlivých regionů. Nejvíce lidí bez práce je dlouhodobě na severu Čech a Moravy. Jde o pás od Karlovarského po Liberecký kraj a o Moravskoslezský kraj.

Z pohledu okresů jsou na tom nejhůře Most (10,3 procenta), Karviná, Bruntál, Sokolov a Chomutov. Naopak nejméně lidí bez práce je v okresech Praha-východ a Praha-západ, Rychnov nad Kněžnou, Mladá Boleslav (v obou okresech má výrobní závody Škoda Auto a sídlí zde i její dodavatelé), Zlín a Pelhřimov. 

Poslední zmíněný okres patří mezi trojici, kde nezaměstnanost roste nejrychleji. Proti prosinci se tam zvýšila o 16 procent. Vyšší nárůst je už jen v Chrudimi a Jindřichově Hradci, kde šlo dokonce o 22procentní meziměsíční růst.

V některých okresech je 15 až 20 nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo, nejhůře je na tom Karviná. Naopak například v Mladé Boleslavi je poměr 1,3 uchazeče na volnou pozici.

Vyšší podporu nyní dostávají i matky po rodičovské dovolené. Nově jde o zhruba 19 tisíc korun měsíčně, do konce loňského roku to bylo necelých sedm tisíc.

Očekává se, že náklady na podporu v nezaměstnanosti kvůli těmto změnám vzrostou o 4,8 miliardy korun. Na miliardu vyjde zvýšení stropu a po 900 milionech pak zvýšení procenta, srovnání podmínek u různých typů výpovědi a vyšší podpora pro matky po rodičovské dovolené. Zbývající zhruba čtvrt miliardy připadá na seniory. Tak Úřad práce ve svých materiálech označuje uchazeče nad 52 let věku, kteří se také dočkají štědřejší a déle trvající podpory.

👀 Co dál sledovat: V polovině února chce Úřad práce zveřejnit první odhady, jak přesně se štědřejší podpora projevuje na počtu nezaměstnaných.