Urážky i šíření nahých fotek. Agresivita mezi dětmi na internetu roste
Online agrese mezi mladistvými přibývá. Více než polovina dětí má podle nového průzkumu negativní zkušenost se slovním ubližováním. Setkávají se ale i se šířením ponižujících fotografií nebo vyhrožováním.
🚩 Proč je to důležité: Nová data ukázala, že téměř 60 procent dětí, které agresi zažily, se s ní nikomu nesvěřilo. Je tak prostor pro zlepšení.
➡️ Co se stalo: Výzkum organizace Safer Internet Centrum ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci ukázal, že za online útoky nejčastěji stojí vrstevník ze stejné třídy. U dívek se zpravidla jedná o bývalého kamaráda či partnera, významnou roli hraje ale i známý, kterého potkaly jen na internetu.
Se šířením ponižujících fotografií má zkušenost třetina dotázaných dětí. Následuje vyhrožování, obtěžování prozváněním a šíření ponižujících videí. V některých případech se projevil také fenomén poslední doby, tedy nástroje umělé inteligence.
Podle odborníků se tyto hrozby objevují napříč věkovými skupinami dětí a často k nim dochází opakovaně.
Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci považuje za alarmující, že přes 68 procent z dotázaných dětí uvedlo, že se staly terčem vydírání. U chlapců dokonce toto číslo dosahovalo přes 73 procent.
Online útoky souvisí především s platformami, které děti pro komunikaci používají. Nejčastěji to je YouTube, Instagram a WhatsApp.
📢 Co kdo říká:
Kamil Kopecký z Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty UP: „Přes sedm procent žáků ve výzkumu potvrdilo, že někdo zneužil umělou inteligenci k tomu, aby vytvořil jejich vlastní svlečenou fotografii.”
Zora Dušková, ředitelka Dětského krizového centra: „Sociální sítě dnes zásadně ovlivňují, jak spolu děti komunikují. Bohužel stále častěji vidíme, že online prostor se stává místem, kde se přenáší agrese, tlak vrstevníků i manipulace. Potřebujeme proto posilovat schopnost dětí rozpoznat hranice mezi vtipem a ubližováním a vést je k větší empatii i odpovědnosti.”
Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí: „Podle našich poznatků se ubližuje především v chatovacích skupinách typu třída či parta na WhatsAppu, přičemž hlavními agresory jsou vrstevníci. Na naši linku se obracejí především oběti, ale občas i samotní agresoři, kteří se obávají důsledků svých činů, nebo ‚němí' pozorovatelé kyberšikany, kteří hledají pomoc pro spolužáka.”
Karel Strachota, ředitel Jednoho svět na školách Člověka v tísni: „Pro zřízení účtu WhatsApp je stanovena minimální věková hranice 13 let a v ČR je u mladších 15 let potřeba souhlas rodičů. Z tohoto důvodu WhatsApp nedoporučujeme jako komunikační nástroj pro žáky, zejména na prvním stupni; vhodnější jsou bezpečnější školní platformy.”
🔎 Kontext: I přes nárůst agresivity mezi dětmi na internetu mnohé z nich ví, jak problematický obsah nahlašovat. Na mnoha školách také probíhají preventivní programy.
Výzkum proběhl jako online šetření rozeslané učitelům na všechny základní a střední školy v České republice. Do sběru dat se zapojilo přes 53 tisíc respondentů ze všech krajů. Šetření se zaměřilo na věkovou skupinu 13 až 17 let.
👀 Co dál sledovat: Jde o první část výsledků z rozsáhlého výzkumu o bezpečnosti dětí v online prostředí. Další jeho části budou autoři ještě zveřejňovat.
