Za neplacení alimentů opět do vězení. Odnesou to děti, varují experti

➡️ Co se stalo: Zanedbání povinné výživy je od letošního roku trestným činem pouze tehdy, když dítě bylo vystaveno nebezpečí nouze. V ostatních případech už rodiči vězení nehrozí.

„Po prvním měsíci účinnosti dekriminalizace stále více rodičů hlásí, že dlužník přestal hradit výživné právě s odkazem na to, že mu už nehrozí trestní postih,“ popsala pro Publico ředitelka Asociace neúplných rodin Iveta Novotná.

Vítá proto plán ministerstva spravedlnosti tresty za neplacení výživného opět zpřísnit. „Vnímáme to jako nutný krok k ochraně dětí, které jsou v těchto situacích nejzranitelnější. Zároveň bychom uvítali širší využívání alternativních trestů, aby cílem nebylo trestání samo o sobě, ale především reálné a pravidelné hrazení výživného,“ dodala.

Naopak právní poradkyně Společnosti pro zdravé rodičovství Aperio Tereza Patočková chystaný krok odmítá. „Odsouzení neplatícího rodiče k trestu odnětí svobody zpravidla nejen nemělo kýžený efekt, ale naopak zhoršilo jeho finanční situaci a možnosti výdělku do budoucna, nemluvě o narušení vztahů,“ řekla pro Publico.

Také podle předsedkyně výboru Asociace organizací v oblasti vězeňství Jany Smiggels Kavkové dosavadní praxe ukazuje, že rozsáhlé využívání trestního práva v této oblasti ke zvýšení plateb nevede. 

📢 Co kdo říká:
Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti (za ANO): „Současná vláda se v programovém prohlášení zavázala, že zájem dětí je na prvním místě. Proto plnou trestnost neplacení výživného co nejdříve do trestního zákoníku vrátíme.“

Iveta Novotná, ředitelka Asociace neúplných rodin, pro Publico: „V situacích, kdy je již vedena exekuce a dlužník dlouhodobě funguje v šedé ekonomice, byl trestní postih často jediným dalším účinným nástrojem, který rodičům umožňoval domáhat se práv jejich dětí.“

Tereza Patočková, právní poradkyně Aperio, pro Publico: „Za vhodnější než zavedení opětovné kriminalizace považuji soustředit se na efektivní vymáhání výživného a zejména na práci s rodiči v duchu deeskalace konfliktu. Navíc by obecně našemu právnímu řádu prospěla větší stabilita.“

Jana Smiggels Kavková, předsedkyně výboru Asociace organizací v oblasti vězeňství, pro Publico: „Trestní postih má vysoké náklady pro stát i rodiny, zatímco civilní nástroje – například zálohované výživné, cílené vymáhání nebo práce s povinnými rodiči na svobodě – mají výrazně větší potenciál zajistit, aby se peníze skutečně dostaly k dítěti. Trestní právo by proto mělo zůstat krajním řešením pro případy skutečného ohrožení dítěte, nikoli základním nástrojem řešení.“

🔎 Kontext: Až do loňska platilo, že pokud dítě nebylo vystaveno nebezpečí nouze, hrozily neplatiči dva roky vězení. V opačném případě se maximální sazba zvyšovala na tři roky. Zmírnění trestů vláda Petra Fialy (ODS) obhajovala i potřebou ulevit přetíženým věznicím.

„Pobytem ve vězení se u drtivé většiny odsouzených ztrácí možnost výdělku a pouze narůstá jejich dluh na výživném. U chronických neplatičů ani opakované trestní postihy nemají efekt,“ řekl tehdejší mluvčí resortu spravedlnosti Vladimír Řepka.

Novela začala platit od ledna letošního roku, vězení opustilo 303 neplatičů. Z toho zhruba dvě třetiny mužů a třetina žen.

👀 Co dál sledovat: Ministerstvo spravedlnosti chystá i další změny trestního zákoníku. Uvažuje například o snížení hranice trestní odpovědnosti na 14 let nebo o zpřísnění některých trestů.

Na pondělním jednání už vláda schválila rozšíření trestného činu obchodování s lidmi o zneužívání náhradního mateřství, nezákonné osvojení a nucený sňatek.