Zvažovali obvinit Blažka. Přišel „bezprecedentní“ zásah a konec týmu
Tým olomouckých žalobců podle zjištění Deníku N dospěl na poradě s NCOZ k závěru, že má dost důkazů k obvinění exministra spravedlnosti Pavla Blažka a jeho někdejšího náměstka Radomíra Daňhela v bitcoinové kauze. Krátce poté ale vedení přezkoumalo zařazení klíčové žalobkyně a následně byl vyšetřovací tým rozpuštěn.
🚩 Proč je to důležité: Jedná se o největší kauzu minulého volebního období. Podle některých aktérů šlo o „bezprecedentní“ zásah do případu.
➡️ Co se stalo: Podle rekonstrukce Deníku N se 6. ledna sešlo u Prahy asi třicet žalobců Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a vyšetřovatelů Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), aby řešili další postup v bitcoinové kauze.
Zkušená olomoucká žalobkyně Petra Lastovecká na poradě navrhla, že existuje dost důkazů k obvinění exministra Pavla Blažka (ODS) a jeho tehdejšího náměstka Radomíra Daňhela ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Účastníci porady, včetně vrchního státního zástupce Radima Dragouna, proti tomu podle Deníku N nevznesli námitky. Závěr žalobců se opíral i o neveřejnou část auditu společnosti Grant Thornton, podle níž vedení ministerstva při přijetí daru obešlo povinné kontrolní mechanismy a ignorovalo interní předpisy, které měly odhalit rizika spojená s možným nelegálním původem bitcoinů.
🔄 Velký obrat: Tři dny po poradě však Dragoun podle Deníku N uložil svému podřízenému, tehdejšímu šéfovi odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Petru Šeredovi, aby přezkoumal samotné zařazení Lastovecké do „bitcoinového“ týmu, a to s odkazem na pochybnosti o její nestrannosti.
Podle Deníku N proto, že si přezkoumání přálo Nejvyšší státní zastupitelství vedené Lenkou Bradáčovou. To ale tvrdí, že iniciativa přišla z Olomouce. Nejvyšší státní zastupitelství pouze doporučilo, aby si věc prověřil v rámci vnitřního dohledu.
Šereda vnímal přezkum čistě organizačního rozhodnutí jako bezprecedentní zásah v okamžiku, kdy se vyšetřování přibližovalo k trestní odpovědnosti bývalého ministra, a proto na svou funkci rezignoval.
Po Šeredově odchodu převzal vedení odboru Radek Bartoš a podle informací z okolí případu rozhodl o rozpuštění dosavadního složení týmu, přičemž Lastovecké bylo oznámeno, že v novém složení pro ni už není místo.
Zároveň se začal řešit přesun části kauzy, která se týká ministerstva spravedlnosti a Pavla Blažka, z Olomouce pod dohled Vrchního státního zastupitelství v Praze, jež tehdy ještě vedla Lenka Bradáčová – tento krok by podle Deníku N přinesl zdržení a novému žalobci povinnost celý spis znovu nastudovat.
🔎 Podstatný kontext: Lastovecká je dlouhodobě spojena s brněnskou bytovou kauzou a dalšími případy okolo brněnské ODS, kvůli nimž na ni Pavel Blažek z ministerské pozice opakovaně veřejně útočil; i to podle Deníku N tvoří citlivé pozadí nynějšího sporu o její údajnou podjatost.
🪙 Historie bitcoinové kauzy: Rozvíjí se od chvíle, kdy ministerstvo spravedlnosti v roce 2025 přijalo téměř miliardu korun v bitcoinech od Tomáše Jiřikovského, odsouzeného za obchod s drogami a další trestnou činnost, přičemž kryptoměna byla dříve spojena s darknetovým tržištěm Nucleus Market.
Externí audit později konstatoval, že úřad Pavla Blažka ignoroval zákonné povinnosti předběžné finanční kontroly a pokračoval v převodech bitcoinů i poté, co byl exministr informován o tom, že část dárcovy kryptoměny policie zajistila jako možný výnos z trestné činnosti, což otevřelo prostor k úvahám o trestní odpovědnosti vedení resortu.
V době, kdy se olomoučtí žalobci přikláněli k obvinění Blažka, už byla Lenka Bradáčová jmenována nejvyšší státní zástupkyní – na návrh samotného exministra Blažka.
👀 Co dál sledovat: Aktuálně je bitcoinová kauza pořád ve fázi přípravného řízení, tedy ve vyšetřování pod dozorem státního zástupce. Tomáš Jiřikovský je od srpna 2025 trestně stíhaný, skončil ve vazbě a policie mu v rámci kauzy zajistila 50 bitcoinů, se kterými nesmí nakládat.
