FOTOGALERIE: „Prababička“ Lucy je v Praze. Cestu slavné kostry z Etiopie hlídala URNA
Na světě nejsou slavnější kosterní pozůstatky. Kostra Lucy je mimořádná. Jde o jednoho z vůbec nejstarších možných předků moderních lidí, kterého se vědcům podařilo najít. Už od pondělního odpoledne bude k vidění v Praze – na pouhých 60 dní.
🚩 Proč je to důležité: Ostatky Lucy opouštějí Etiopii jen mimořádně. Kdo nestihne výstavu v Praze, bude se za ní muset vypravit do Afriky.
➡️ Co se stalo: Možná je to i vaše „prababička“. I když hodně vzdálená. Podle antropologů žila slavná Lucy na území dnešní Etiopie zhruba před 3,22 až 3,18 miliony let. Od pondělních 16 hodin bude tento unikátní nález vystaven v Národním muzeu. Spolu s Lucy návštěvníci uvidí také méně slavnou, ale za to o 150 tisíc let starší kostru Selam.
Etiopie si jeden ze svých nejcennějších kulturních pokladů pečlivě hlídá a zemi původu tak nálezy v podstatě neopouštějí. Zatím se to stalo pouze jednou mezi lety 2007 až 2013, kdy Lucy putovala po USA. Česko je tedy její druhou mezistátní návštěvou a na dlouhou dobu zřejmě zůstane poslední.
O mimořádnosti výstavy svědčí i to, že o ní v dubnu jednala vláda. Ta odsouhlasila poskytnutí státní záruky Etiopii za zapůjčené exponáty. To je krok, který se provádí jen u těch nejvýznamnějších artefaktů. V minulosti se bez něj neobešla třeba výstava Ďáblovy bible nebo obrazů od Moneta a Rembrandta. Na cestě z Etiopie až do pražského Národního muzea na slavné fosilie dokonce dohlíželi policisté z Útvaru rychlého nasazení (URNA).
📢 Co kdo říká:
Michal Lukeš, ředitele Národního muzea: „Upřímně děkuji Etiopii a všem kolegům z Etiopského úřadu pro kulturní dědictví za mimořádnou důvěru a velkorysost, s jakou nám tuto jedinečnou příležitost poskytli. Je pro nás obrovskou ctí přivítat v Praze fosilie, které jsou svědky počátků lidstva.“
Petr Fiala (ODS), premiér: „Tyto kosterní pozůstatky mají naprosto jedinečnou hodnotu. Budou poprvé vystaveny v Evropě a je to teprve podruhé, kdy opustí Etiopii.“
🔎 Kontext: Vědci Lucy objevili už v roce 1974 a pojmenovali ji podle písně Lucy in the Sky with Diamonds od skupiny Beatles, kterou poslouchali večer po nálezu pořád dokola. Kostra je unikátní nejen svým stářím, ale i množstvím kostí, které překonaly věky.
Dochovaly se části lebky, pánve ale i horních a dolních končetin. Díky nim se podařilo Lucy bezpečně zařadit k druhu Australopithecus afarensis. Tento drobný hominid obýval východní Afriku před 3,8 až 2,9 milionu let.
Lucy měřila přibližně 1,1 metru a vážila kolem 29 kilogramů. Po rekonstrukci její kostry se ukázalo, že svým vzhledem připomínala šimpanze. S tím měla společný i poměrně malý mozek, od našich nejbližších genetických příbuzných se přesto výrazně lišila. Zásadní je totiž její stavba pánve a nohou. Obojí je téměř totožné s moderním člověkem.
Stejně jako všichni ostatní příslušníci jejího druhu se tak pohybovala vzpřímeně. Tato revoluční změna jednak umožnila našim předkům získat lepší přehled o predátorech v tehdy se rozšiřujících savanách a zároveň jim uvolnila ruce, které později začali využívat k tvorbě prvních nástrojů.
K druhu Australopithecus afarensis patří i druhá kostra, jež má být k vidění. Jde o Selam, asi tříleté dítě, které vědci objevili v roce 2000. Z okolností nálezu vědci usuzují, že tělo bylo bezprostředně po smrti odplaveno vodou a brzy poté zaváto vrstvou písku. Pravděpodobně tedy dítě utonulo.
