Čeští lékaři: Longevity je prázdný pojem. Život vám prodlouží jednoduchá pravidla
Anglický pojem longevity, což v překladu znamená žít delší a zdravější život, se stal v poslední době fenoménem. Kliniky nabízejí procedury, potravinové doplňky či nejrůznější testy, které mají přispět k dlouhověkosti. Podle lékařů mají ale lidé určité biologické předpoklady pro to, jak dlouho mohou žít.
🚩 Proč je to důležité: Podle odhadů expertů může globální longevity trh do deseti let dosáhnout hodnoty kolem dvou bilionu dolarů.
➡️ Co se stalo: V době sociálních sítí je čím dál větší tlak na to, jak oddálit stárnutí. Z honu za dlouhověkostí se tak stal velký marketingový nástroj a byznys. Kdo by nechtěl nějaký „elixír mládí” a věčné zdraví? Ale co jsou ještě vědecké poznatky a co jen lákadlo?
Podle lékařů z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy výzkum na toto téma probíhá, nicméně se shodují, že nejvíce let lidem přidá, když budou dodržovat zásady zdravého životního stylu a také pravidelná prevence.
„Longevity určitě nejsou infuze vitaminu C do žíly. Jsem zásadně proti tomu, abychom longevity kliniky s vitaminem C vzývali jako něco, co nás někam posune. Je to ta obyčejná prevence,” upozornil lékař Michal Vráblík z 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice.
Podle lékařky a nutriční terapeutky Terezy Vágnerové z Kliniky geriatrie a interní medicíny 1. lékařské fakulty UK a VFN přitom ke zlepšení zdraví přispívají jednoduchá pravidla: zdravě jíst, hýbat se, nekouřit, kvalitě a dost spát, udržet si zdravou váhu, hlídat si cholesterol i hladinu krevního cukru a dbát o zdravý krevní tlak. „Jde o jednoduché zásady, které jsou ale důležité pro prevenci civilizačních chorob a přidají nám zdaleka nejvíce let života,” podotkla.
S rozmachem různých druhů diet, které zaplavují média, se podle Vágnerové žádná z hlediska dlouhověkosti neprokázala, že by byla lepší než jiná. A stejně tak superpotraviny, které zažívají obdobný boom. Podle odborníků neexistují studie, které by jejich pozitivní vliv prokazovaly.
📢 Co kdo říká:
Jan Černý, biolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: „Pro mě je to vyprázdněný pojem, který je hlavně marketingový a je jedním z nejvíce zneužitých pojmů.”
„Lidé měli v minulosti stejné biologické předpoklady k dlouhověkosti jako dnes. Statistický nárůst střední délky života je hlavně zásluhou hygieny a medicíny.”
Eva Topinková, přednostka Kliniky geriatrie a interní medicíny 1. lékařské fakulty UK a VFN: „Máme nalinkovanou určitou délku života jako živočišný druh. A běžně ji prodlužujeme a posouváme k normálnímu stárnutí a tam je hranice kolem 110, 115 až 120 let. Ale naše orgány nejsou vývojově uzpůsobeny ani imunitně, ani funkčně, aby tady byly delší dobu.”
🔎 Kontext: Češi mají podle doktorů velké mezery v prevenci. Jak ukazují například data z Eurostatu, téměř 26 procent všech úmrtí v Česku jsou definována jako předčasná. A napovídají tomu i další údaje.
Podle Státního zdravotního ústavu narůstá obezita - potýká se s ní více než třetina žen a téměř polovina mužů. Téměř 1,5 milionu Čechů pije alkohol v míře, která může poškodit zdraví. Další dva miliony obyvatel jsou pravidelní kuřáci tabáku.
Nejčastější příčinou úmrtí jsou tak v tuzemsku podle Vráblíka choroby srdce a cév, jejich podíl je 40 procent. „Na kardiovaskulární choroby se v Česku umírá stále hodně často, úmrtnost je ve srovnání třeba s Francií dvojnásobná,” uvedl příklad.
