Dvě třetiny lyžařských středisek zdražují. Ušetřit lze díky plovoucím cenám

➡️ Co se stalo: I letos si milovníci lyžování a snowboardingu budou muset za zimní radovánky připlatit ve většině areálů. Podle šetření AHS mezi středními a velkými resorty si ceny z loňska zachová jen třetina z nich. Ve zbytku se budou poplatky za skipasy zvyšovat.

Průměr ukazuje na navýšení cen o tři až čtyři procenta. Při rozpočítání na všechna sledovaná střediska, tedy i při rozložení na ta, která letos zdražovat nebudou, se pak průměrné navýšení pohybuje mezi dvěma až třemi procenty. Zároveň ale lidé mohou na permanentkách ušetřit desítky procent, pokud využijí k lyžování méně vytížené dny.

„Pokračuje trend směrem k plovoucím cenám, při velkém výkyvu může zákazník ušetřit až třicet procent a střediska díky tomu rozloží zátěž,“ uvedl Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek.

Systém funguje podobně jako třeba při nákupu letenek. Pokud je na konkrétní dobu velký zájem lyžařů, ceny skipasů rostou, pokud je ale zájem nízký, ceny klesají. Když si tedy lyžař například vybere k zimním radovánkám třeba běžný pracovní den nebo moment, kdy je horší počasí, může si zalyžovat výrazně levněji.

🔎 Kontext: Střediska, která letos podstatně zdražují, jsou zejména ta, která investovala do inovací. Patří mezi ně například Tanvaldský Špičák, jeho návštěvníci si podle iDNES.cz letos budou muset připlatit skoro 20 procent navíc. Celodenní skipas vyjde na 1200 korun.

„Když spočítáme komplet výměnu sedačkové lanové dráhy včetně stavebních prací, nakoupení technologie, všechny možné opravy a tak dále, tak jsme na 70 milionech,“ popsal letošní novinky koncem října pro ČTK ředitel společnosti Ski Bižu Pavel Bažant.

I po zdražování by nicméně lyžování v Česku mělo vyjít levněji než skipasy v alpských střediscích. Letos by mělo lyžaře v tuzemsku celodenní lyžování v průměru vyjít na 750–1000 korun, což je zhruba 30–40 eur. „V průměrném alpském středisku vyjde 60 eur a v prémiovém téměř 80 eur,“ srovnává AHS ve své tiskové zprávě.

Opatrné zdražování bylo u skipasů vidět i v minulých letech. Ke skokovému zdražování nicméně nemají provozovatelé lyžařských středisek příliš prostoru. „Pomalu se naráží na tržní ekonomický strop, který v Česku máme,“ popsal Knot.

Střediska si pomalu začínají zvykat, že je čistě provozování lanovek neuživí. Postupně tedy rozkládají své podnikání do segmentů, které mají vyšší marže, jako jsou například ubytování, stravování nebo lyžařské školy.