Snaha zapadnout může děti stáhnout do online radikální „králičí nory“

➡️ Co se stalo: Touha zapadnout mezi spolužáky a nebýt „pozadu“ je pro děti přirozená. Právě v online prostředí je ale může tato snaha nenápadně dovést až k rizikovému obsahu, který nese prvky radikalizace.

Jak upozornil Martin Kožíšek, koordinátor projektu Safer Internet Centrum, první kroky často vedou přes uzavřené skupiny na platformě WhatsApp. S problematickým obsahem se však děti mohou setkat i na platformách, o nichž rodiče často ani netuší, že je jejich potomci používají. Jako příklad Kožíšek uvedl službu Telegram.

K nebezpečným tématům na internetu mohou děti přivést také jejich vrstevníci. „Snaží se je dohnat, držet krok, aby nebyly vyčleněny z kolektivu. To znamená, že budou lajkovat podobné věci a napodobovat chování ostatních,“ popsal Kožíšek. Zároveň varoval, že vyloučení dítěte z některých skupin v rámci třídního kolektivu je jedním z projevů kyberšikany a ostrakizace, jejichž výskyt v poslední době prudce narůstá.

S těmito jevy souvisí i fenomén takzvaného kybergroomingu. Ten obvykle označuje situaci, kdy sexuální útočník prostřednictvím sociálních sítí naváže kontakt s dítětem pod smyšlenou identitou a postupně se jej snaží zmanipulovat k osobnímu setkání.

Velká část kybergroomingu podle Kožíška nutí nebo motivuje děti k tomu, aby se zapojily do nějaké akce, třeba ke spáchání nějakého činu, dost často například teroristického. Nebo aby se přidaly k nějaké radikalizační skupině. S tímto jevem se odborníci setkávají už u dětí na prvním stupni.

❗Problematická témata: Podle Patrika Kořenáře, experta na konspirační teorie a dezinformace, je poslední dobou rozšířena především nacistická propaganda a zpochybňování holokaustu, a to zejména na sociální síti TikTok. 

Často se tato témata „schovávají“ například v hudebních remixech. Trendu se říká dog whistling, v překladu pískání na psa. Sdělení se nevyjádří explicitně, ale schová se. Algoritmy sociálních sítí, výzkumníci a ani uživatelé to neodhalí. 

Remixy jsou doplněny hashtagy, které na první pohled nemusejí dávat smysl, ale podle Kořenáře se v nich ukrývá nacistická propaganda.

„Jedná se o fascinující trend, který je populární poslední dva roky,“ řekl Kořenář. Hashtagy podle něj kvůli neznalosti laici nejsou schopni zkontrolovat a téma se tak dostává k velkému množství lidí.

Důležitou roli podle Kořenáře hrají také algoritmy, kdy jde o extrémně složité systémy, jejichž hlavním cílem je udržet uživatele na sociálních sítích a maximalizovat jejich pozornost. 

📢 Co kdo říká:
Patrik Kořenář, popularizátor vědy, expert na média a dezinformace: „V technologii, jejíž cílem je upoutat pozornost, je strašně snadné sklouznout i do té nejtemnější králičí nory (situaci, kdy sociální sítě prostřednictvím svých algoritmů nabízejí takový obsah, který uživatele stále více pohlcuje, pozn. red.).“

Jan Charvát, politolog, Institut politologických studií FSV UK: „Z toho, co vidíme, se zdá, že online prostředí ty věci šíří mnohonásobně rychleji než varianta face to face. Zároveň se pro děti mnohem hůř dá zachytit kontrola nebo ověřování, zatímco v osobním jednání se můžete doptat rychle.“

🔎 Kontext: Podle Charváta se termín radikalizace začal formovat a zkoumat po útoku na budovy Světového obchodního centra v New Yorku v roce 2001. „Radikalizace je proces, který běží v několika krocích, a na který působí různé faktory, může to být pocit nespravedlnosti, ale úplně stejně to může být pocit izolace,“ uvedl Charvát.

Ve školním prostředí mohou podle Charváta za částí radikalizačních projevů stát děti, které si chtějí získat pozornost. Může jít jak o outsidery, kteří si chtějí v kolektivu vylepšit svoji pozici, tak i vůdčí osobnosti kolektivu, které v narativech vidí možnost, jak získat další pozornost nebo najít nového nepřítele.